Troja - velkofilm podle Homéra

Vydání: 2004/30 Muži na mateřské, 1.9.2004, Autor: Jaroslav Someš

Válčením pro spodničku nazývá Wiliam Shakespeare ve své hořké komedii Troilus a Kressida legendární Trojskou válku ze starořeckých mýtů. Ironizuje tím příčinu válečného běsnění, pomstu řeckých králů za únos spartské královny Heleny trojským princem Paridem. Angloamerický velkofilm Troja, který právě běží v našich kinech, postrádá nadhled velkého dramatika. Příchuť hořkosti tu ovšem cítit je.

Zkušený režisér Wolfgang Petersen spolu se scenáristou Davidem Benioffem šli cestou všech svých předchůdců na poli zpracování této látky (Shakespeara nevyjímaje) a opírali se především o legendární Homérův epos Ílias. Zacházeli s ním však volně, zčásti z pohledu naší složité současnosti a zčásti jistě také podle hollywoodské normy a vkusu. (Budiž však rovnou řečeno, že obecně dobrý vkus se jim podařilo udržet.) Od Homéra převzali především koncentraci děje do krátkého časového úseku. Starořecký básník se z desetiletého obléhání Troje soustředil pouze na události 51 dní a s mnoha odkazy na minulost vylíčil jen spor mezi řeckým hrdinou Achilleem a vrchním velitelem řeckých vojsk, králem Agamemnonem a smrt a pohřeb trojského hrdiny Hektora. Film naopak zachycuje prehistorii války, tedy únos Heleny, a pak zhušťuje deset let bojů prakticky do několika dní, během nichž je všechno rozhodnuto a Troja padne. V tom se zde zachází s mýtickou předlohou opravdu volně a stejně volně se pracuje také s některými dějovými momenty (nejkurióznější změnou je asi zabití Agamemnona, protože každý školák ví, že právě jeho návrat domů do Mykén odstartovává další rozvětvený příběh v řecké mytologii).

Příjemně působí, že tvůrci filmu vyloučili z přímé účasti v ději antické bohy - herecké ztvárnění takových figur je vždycky těžkým oříškem. Také posun v motivaci jednání hlavních hrdinů je šťastný. Agamemnon ozbrojenou mocí „sjednocuje“ Řecko a únos Heleny je pro něho pouhou záminkou, aby mohl do své sféry vlivu začlenit i Troju. Nezáleží mu přitom na ničem a na nikom. Bojovníky, jako je Achilleus, který bojuje proto, že až slepě romanticky touží po nesmrtelnosti svého jména, Agamemnon pouze využívá. Právě tohle, velmi současné pojetí se představiteli této role, významnému shakespearovskému herci Brianu Coxovi podařilo výborně vystihnout. Jinak je v hereckém obsazení filmu upřena hlavní pozornost na Achillea v podání hollywoodské hvězdy Brada Pitta. Jeho úloha dostala ve filmu nejširší prostor a také nejvíc psychologické propracovanosti a Pitt v ní obstál jak svým vzhledem, tak svými hereckými schopnostmi. A v náročných bitevních scénách rovněž svou tělesnou zdatností (je kuriózní, že si přitom zranil Achillovu šlachu na noze). Pitt není zdaleka jedinou hvězdou, která ve filmu hraje. Mezi populární jména patří také např. Julie Christieová, Orlando Bloom či Sean Bean. Zážitkem je ovšem výkon slavného Petera O´Toola jako trojského krále Priama.

Velkofilmovou podobu dodává snímku účast početného komparsu a také dokonalé technické triky, které řady bojovníků a lodí zmnohonásobují. K přednostem patří i seriózní obeznámenost s antickými reáliemi, výzbrojí, způsoby boje atp. Toho dobře využívá kamera Rogera Pratta - velmi působivé jsou např. záběry přes přilbová hledí. Útlocitní diváci jistě rovněž ocení, že díky rychlým střihům kamera v bitevních scénách zbytečně neulpívá na krvavých detailech.

Milenecký pár, jehož láska byla příčinou Trojské války - Paris (Orlando Bloom) a Helena (Diane Krugerová).

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay