Těhotenství jako cesta k dospělosti

Vydání: 2008/44 Dušičky, 29.10.2008, Autor: Lukáš Jirsa

Nestává se často, aby na Oscara za nejlepší film roku byla nominována komedie, navíc o šestnáctileté dívce, která „omylem“ otěhotní. Nenápadný film o trampotách středoškolačky se zvláštním jménem Juno má na svém kontě desítky ocenění. Jde o skromný film zlehka řešící závažné otázky dospívání, mateřství a mezilidských vztahů.

Americký režisér Jason Reitman pokračuje v profesi svého slavného otce, zkušeného režiséra komedií Ivana Reitmana (Krotitelé duchů, Dvojčata), a na jeho práci je vidět, že jablko nepadlo daleko od stromu. Pro svůj druhý film si vybral příběh, který nakonec trochu překvapivě dobyl americká kina. Zatímco většina komedií pro dospívající (a o dospívajících) je plná vulgárních narážek a obhroublého humoru, Juno nabízí něco zcela jiného. Témata rozhovorů jsou sice mnohdy shodná – láska, problémy s rodiči, první milostné zkušenosti – zarámování je ale radikálně jiné. Tento film totiž začíná tam, kde komedie pro dospívající většinou končí. Juno po své první (a jediné) sexuální zkušenosti zjišťuje, že je těhotná.
Nezávisle působící dívka, která poslouchá punk 70. let a má slabost pro podivné horory, vcelku rychle opustí myšlenku na potrat a rozhodne se pro své dítě najít adoptivní rodiče. Zatímco sama pochází z nižší střední vrstvy, své ratolesti by ráda zajistila co nejlepší budoucnost, a tak při svém pátrání míří hodně vysoko. Bohatí a šťastně vypadající Mark a Vanessa jsou, jak se zdá, správnou volbou. Nicméně nic není tak jednoduché, jak to zpočátku vypadá. Z nastíněného děje je jasné, že vše ve filmu stojí a padá s hlavní postavou Juno, do které byla obsazena jemná a tehdy ani ne dvacetiletá Ellen Pageová. Za svůj výkon si vysloužila nominaci na Oscara i na Zlatý globus. Hrdinka se vyznačuje tím, že ve svém životě se snaží „neklouzat po povrchu“, je ale otázkou, do jaké míry se jí to daří. Začínající scenáristka Diablo Codyová ji vybavila nezávislým charakterem a vůlí jít svou cestou. Junino těhotenství je prostředkem pro její urychlené dospívání a pro odhalení mnohého o složitosti mezilidských vztahů. Již animované úvodní titulky doprovázené jednoduchou kytarovou písní ukazují, že nepůjde o zcela realistické pojetí skutečnosti, ale o mírně idealizovaný (i když pošmourný) pohled na dospívání. Juno sice musí řešit velice závažnou situaci, její okolí je ale překvapivě chápavé a vše jde, alespoň zpočátku, jako po másle.
Přitažlivost snímku Juno tkví také v tom, jak zachází se skutečností. Vážné téma řeší zlehka, ale nijak kýčovitě, dochází ke konfliktům a zvratům, ale nikdy ne k tragédii. Juno je přívětivým filmem (obsahově i vizuálně), který ukazuje, že ne každý dospělý je nutně zralý i charakterově a naopak. Skutečně hlubokým a plodným úvahám, jaké by si téma vyžadovalo též, se film Juno vyhýbá, což je ale vzhledem ke zvolenému žánru zcela pochopitelné.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay