Poslední dny Adolfa Hitlera

Vydání: 2005/17 Papežův hrob a konkláve, 20.4.2005, Autor: Jaroslav Šebek

Za necelých sedm měsíců od své německé premiéry se do českých kin dostává široce diskutovaný snímek Pád Třetí říše (v originálu Der Untergang), nominovaný mimo jiné i na Oskara za nejlepší zahraniční film. Jeho děj nás zavádí do posledních dnů obleženého Berlína. Začíná oslavou Hitlerových narozenin 20. dubna a končí kapitulací berlínské posádky po sebevraždě Vůdce a jeho manželky Evy Braunové.

Film se z velké části odehrává v bunkru na zahradě říšského kancléřství, který poskytl poslední útočiště Hitlerovi a jeho věrným. Atmosféru v této bizarní pospolitosti divák prožívá zejména prostřednictvím mladičké Gertraud („Traudl“) Jungeové, jedné z Hitlerových sekretářek. Jedná se přitom o skutečnou historickou postavu (Jungeová zemřela před třemi lety) jejíž vzpomínky na tuto dobu posloužily do velké míry jako filmová předloha. V debatách reagujících na film se často tvrdí, že ukazuje Hitlera z lidštější stránky. Po jeho zhlédnutí si to rozhodně nemyslím. Hitlera zde poznáváme v první řadě jako zaslepeného paranoika, který není schopen přijmout realitu konce. Na mapách posunuje neexistujícími divizemi a své okolí neustále přesvědčuje o zázračném obratu, který přinese konečné vítězství. Absurdně působí i Hitlerova zarputilost, s jakou chce realizovat velkolepé plány na architektonickou přestavbu německých měst, která již dávno leží v troskách. Z jeho výroků vystupuje velmi silně i neskrývaná nenávist vůči Židům i křesťanství. Záblesky lidského jednání (např. v okamžiku, kdy pochválí jídlo kuchařce a posílá své sekretářky do bezpečí) navíc tvrdě kontrastují s bezcitností vůči životům tisíců obyčejných vojáků a civilistů. Ke zvýraznění brutality jeho jednání přispívají i střihy zachycující pouliční boje v centru německé metropole. Film zde nešetřil drastickými záběry umírajících dětí a starců a krvavého účtování s dezertéry. Atmosféra neodvratného zániku se postupně přenáší i do betonového podzemí. Emocionálně silný je především moment, kdy manželé Goebbelsovi zavraždí svých šest malých dětí, protože u nich vítězí slepá víra v ideologii nad jakýmkoli soucitem a láskou (jejich potomci přece „nemohou žít ve světě bez nacionálního socialismu“).
K přesvědčivému vyznění filmu přispěly i herecké výkony. Vynikající je především Švýcar Bruno Ganz, jehož Hitler působí svou dikcí, mimikou a roztřesenými gesty přesně tak, jak ho známe z dokumentárních filmů posledních měsíců války. Z tak věrné podobnosti s originálem až mrazí v zádech.

Německé utrpení bez kontextu
Pokus polidštit diktátora se tedy určitě nekoná. Hitler v pojetí režiséra Olivera Hirsch- biegela je ochoten zničit celý národ, protože není hoden jeho génia. Na konci filmu však přichází katarze v podobě zdařilého útěku Traudl s malým chlapcem Petrem, členem Hitlerjugend, ze sovětského obklíčení, který jim umožní začít nový život v „novém“ Německu. A v tomto vyznění vidím asi nejproblematičtější část filmu. Tvůrci se totiž soustředili hlavně na vylíčení Němců jako obětí, aniž by však dostatečně vyzdvihli, co tomu předcházelo a proč se nechal kulturní národ tak snadno svést tyranským psychopatem. Snaha ukázat německé utrpení bez širšího kontextu tak skrývá i určitou možnost budoucího zneužití k manipulacím s dějinami a lakování hnědé minulosti do světlejších tónů. Smutné konce experimentování s jejími myšlenkami však ukazuje znamenitě. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 5. – 11. prosince 2017

Papež jako vyslanec míru a pokoje

„Vaše Svatosti, přinášíte nám sílu a naději ve svém pochopení pro naše potřeby, naše touhy po míru, národním smíření a sociálním souladu,“ řekla nositelka…

celý článek


Diváci ČT nahlédnou do hospice

„Tak jako řeka Jordán byla posledním úsekem cesty, který zbýval Izraelcům po útěku z egyptského otroctví, tak i hospic Jordán chce doprovázet lidi na posledním úseku…

celý článek


V kolotoči úvěrů, úroků a splátek

Půjčí rychle a za pár minut. A ještě nám prý vrátí. Všudypřítomná reklama k tomu navíc přidává, že náš život bez toho či onoho výrobku není úplný nebo šťastný...

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay