Oni dobře věděli, proč to dělají

Vydání: 2009/26 Katolický týdeník slaví..., 24.6.2009

Kardinál Tomášek nastupující do auta. Řeholní sestřičky v dešti při cestě za nákupy. Teolog Oto Mádr v parčíku, na stanici autobusu či při východu z kostela. Ján Čarnogurský čekající před telefonní budkou. Co mají tyto snímky společného? Jejich autorem byl příslušník StB a nebyly určeny veřejnosti. Nyní se k ní však dostávají v podobě knižní fotopublikace Praha objektivem tajné policie, kterou vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

„Kniha sice obsahuje jen malý zlomek materiálů, které vzešly z činnosti IV. správy Státní bezpečnosti (správa sledování), ale jejich vypovídací hodnota je přesto výmluvná,“ upozorňuje historik Jaroslav Šebek. „V rámci této části StB působilo v 80. letech více než osm set pracovníků pověřených každodenním slíděním nejen po politických a ideových odpůrcích. Sledované osoby totiž pocházely i z řad cizinců, novinářů či diplomatů.“ Pracovníci „sledovačky“ přitom využívali při svých tajných aktivitách špionážní techniku i bizarní úkryty – vedle speciálně upravovaných brašen můžeme v knize vidět například kočárek se zabudovaným aparátem. „Většina lidí tak často ani neměla tušení, že jsou sledováni. Pokud však chtěli estébáci dotyčného člověka zastrašit či znejistit, přistupovali k otevřenému šmírovaní. Sledován byl přitom nejen vytipovaný jednotlivec, ale riziku se vystavovala i spousta jeho známých, s nimiž se stýkal,“ upozorňuje Šebek. Jeho slova potvrzuje i další historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Účel těchto sledování byl opravdu dvojí: Zaprvé vědět, co určitá osoba dělá, kam chodí, s kým se stýká. Při školení bylo příslušníkům StB zdůrazňováno, že fotografie patří k důležitým důkazním materiálům, které mohou mít rozhodující vliv na úspěšnost akce.“ Velká část těchto sledování se sice podle Tichého prováděla tajně, ale někdy se jednalo naopak o provokaci. „Mělo se sdělit té druhé straně: My vás sledujeme a víme, co děláte; máme vás pod kontrolou. Cílem bylo dotyčné znervóznit,“ vysvětluje Martin Tichý. Vědět něco o konkrétném člověku a využívat tyto informace ve styku s ním, to byl podle něj jeden z cílů těchto sledování. „Proto by se dnes jejich význam rozhodně neměl podceňovat či zlehčovat, neboť se jedná o jeden z charakteristických rysů totalitních režimů. Nezapomeňme, k čemu jim to sloužilo. Oni moc dobře věděli, proč to dělají.“ Archivní materiály zveřejněné v knize obsahují i sledování lidí z církevních kruhů. StB si kupříkladu tajně pořizovala snímky kardinála Tomáška ze setkání s věřícími a pozornosti jí pochopitelně neušli ani zástupci disentu – například teolog Oto Mádr. „Plno lidí vědělo, že jsou sledováni, nebylo to nic zvláštního – počítali jsme s tím. Choval jsem se proto normálně. Zveřejněné fotografie mě tedy nijak nepřekvapily, spíše pobavily,“ komentuje snímky otištěné v knize sám Oto Mádr. „V hledáčku objektivu tajných se ocitl i současný kardinál Vlk, tehdy zbavený státního souhlasu,“ upozorňuje historik Šebek a dodává, že „nebezpeční“ pro režim byli i mnozí další duchovní či laici, kteří se mnohdy pohybovali v šedé zóně mezi oficiální a skrytou církví. „Důvodem pro zahájení sledování byl vedle odmítání ,socialistického zřízení‘ například příliš horlivý apoštolát.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay