O duchovním filmu v srdečné atmosféře

Vydání: 2007/36 Kněží v důchodu, 4.9.2007

Šestý ročník mezinárodního festivalu Film ve znamení ryby přivítal letos v Olomouci na přelomu srpna a září mnoho hostů. Promítání kratších hraných i dokumentárních snímků střídaly debaty s tvůrci a diskuse o duchovním filmu a jeho roli v současném světě.

V sále Arcidiecézního muzea i v konviktu, kde se většina prezentací odehrávala, se neustále střídali lidé. Těch zhruba sedmdesát, kterých bylo stále přítomno, sál téměř zaplnilo. Nechyběly žádné věkové kategorie – v publiku seděly řádové sestry, mladíci v džínách, malí chlapci s cyklistickými helmami i stařičká paní, která přišla o holi. Maďarského režiséra Zoltána Hevéra, jenž představil svůj snímek Maďarská kalvárie, potěšila především velká účast publika. „Vždycky mě překvapí, že na film starý více než deset let je ještě někdo zvědavý, protože nad vším, co má víc než rok, obvykle kroutíme hlavou se slovy: To už vůbec není aktuální,“ řekl Hevér. Herec a režisér Jiří Strach přijel na promítání svého filmu o kardinálu Tomáši Špidlíkovi. Patnáct minut nabitých úsměvy, gesty a myšlenkami významného teologa odměnilo publikum potleskem a následně živou diskusí s režisérem o detailech natáčení filmu i o kardinálu samotném. Podle Jiřího Stracha se velké festivaly (například karlovarský) s festivaly jako Film ve znamení ryby nedají srovnávat. Na těch prvních jde o podporu velkých filmů a filmového řemesla. Malé mají výhodu, že sdružují lidi stejných zájmů – ať už jde o tvůrce nebo publikum, představují se zde amatéři, nejrůznější žánry a na technické kvalitě až tolik nezáleží. „I kdyby přišlo jen pár lidí, má takový festival smysl. Do Varů jezdím rád, do Olomouce ale radši,“ řekl Strach a prozradil, že na Hanou si odskočil ze Šumavy, kde právě natáčí pohádku Tři životy. Na motivy Boženy Němcové ji napsali Václav a Věra Šaškovi a diváci by ji měli vidět letos o Vánocích.
Největším hitem festivalu byla přítomnost slavného polského režiséra Krzysztofa Zanussiho a uvedení jeho děl Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavním stykem a Persona non grata, které zcela zaplnily kino Metropol. „Ke všem filmům si píšu scénáře sám. Persona non grata je výjimečná tím, že vznikla k výročí polské Solidarity,“ řekl Zanussi a vysvětlil, proč do jedné z hlavních postav obsadil ruského režiséra Nikitu Michalkova: „Potřeboval jsem antagonistu k hlavnímu hrdinovi, a to prostě musel být Rus. Už při psaní scénáře jsem myslel na Michalkova a domlouval jsem se s ním, že pro něj takovou postavu napíšu.“
ZITA CHALUPOVÁ


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay