Největší obraz sv. Václava byl na půdě

Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Jiří Gračka

Měl být ozdobou hlavního oltáře olomoucké katedrály, místo toho ale obraz s námětem zavraždění sv. Václava ležel 160 let na půdě. Dílo, které dosud vidělo jen několik zasvěcených, chce nyní olomoucké arcibiskupství zpřístupnit veřejnosti a hledá pro ně vhodné umístění – plátno o rozměrech 8,5 x 5,1 metrů se totiž jen tak někam nevejde.

K prozkoumání obrazu, který ležel na půdě kroměřížského Arcibiskupského zámku, vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc letos v únoru arcibiskup Jan Graubner. „Měli jsme problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné plátno rozvinout,“ uvedl pracovník muzea Ondřej Zatloukal. Největší z obrazů sv. Václava vzbudil okamžitě velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil historik umění Ivo Hlobil, dílo, které bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní, se dnes jeví jako projev originality. Plátno, na němž je zobrazena scéna zavraždění sv. Václava, si v roce 1838 objednal u vídeňského malíře Antona Pettera (1781–1858) tehdejší olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh, který stál v čele olomoucké arcidiecéze v letech 1837–1853. Monumentální obraz měl být součástí nového vybavení olomoucké katedrály, arcibiskup však s hotovým dílem, na němž Petter pracoval šest let, nebyl spokojen. Z dochované korespondence vyplývá, že Petter zvolil pojetí odlišné od požadavků zadavatele. Arcibiskupu Sommerau-Beckhovi vadilo především zdůraznění postavy bratrovraha Boleslava v popředí malby a také chybějící svatozář Václavova. Umělec sice některé připomínky akceptoval a části obrazu přemaloval, ani poté však výsledek nebyl přijat a rozměrné plátno bylo uloženo na půdu kroměřížského zámku, kde se na ně téměř zapomnělo. V roce 1921 je sice nechal rozvinout archivář Antonín Breitenbacher, obraz ale vrátil zpátky, a na půdě tak ležel až do letošního února. Nově objevené dílo, které patří k největším plátnům v českých sbírkách, teď čeká na zrestaurování a podle odborníků to bude práce velmi náročná. „Desítky let v nevyhovujícím prostředí se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly,“ vysvětlila pracovnice muzea Jana Zapletalová. Nejasný je i další osud plátna, pro něž olomoucké arcibiskupství hledá vhodné umístění. Hovoří se například o zapůjčení pro vyprázdněný kostel sv. Václava v Opavě, podle Aleny Jemelkové z oddělení památkové péče nicméně arcibiskupství uvítá i nabídky od dalších zájemců. „Obraz je velmi atraktivní a mohl by zkrášlit mnoho prostor,“ uzavírá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay