Monumentální pocta mistru českého baroka

Vydání: 2010/50 Vánoce za dveřmi, 8.12.2010, Autor: Jaroslav Someš

Předvánoční Praha – to není jenom příležitost k nákupu dárků a nejrůznějších nezbytností na oslavu svátečních dnů. K adventní atmosféře patří také celá řada zajímavých kulturních akcí. Z nich asi nejvýznamnější bylo zahájení velké výstavy Karel Škréta – Doba a dílo 1610–1674. Pořádá ji Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským k 400. výročí umělcova narození.

„Malíř v naší době ve vlasti nejlepší“ – tak charakterizoval P. Bohuslav Balbín svého současníka, Karla Škrétu Šotkovského ze Závořic. I dnes je Škréta považován za jednoho z vrcholných tvůrců českého baroka, ale současně také za zakladatele novodobého českého malířství. Pocházel z pražské patricijské rodiny postižené pobělohorskými politickými a náboženskými perzekucemi. Mládí proto strávil v cizině, v Německu a v Itálii, odkud se vrátil do vlasti už jako zralý umělec, poučený současným evropským malířstvím, ale zároveň s vlastním, osobitým stylem. Doma se stal vyhledávaným tvůrcem především portrétů a obrazů s náboženskou tematikou. Tak ho také ukazuje i současná výstava. V mnohém navazuje na nezapomenutelnou škrétovskou expozici z roku 1974, ale svým rozsahem ji překonává. Na 400 exponátů, zapůjčených z veřejných, církevních i soukromých sbírek jak z domova, tak ze zahraničí, je rozvrženo do dvou výstavních prostorů. Ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně se představují Škrétovy počátky, doklady jeho „tovaryšských let“ v cizině a jeho první velká díla včetně lunet Svatováclavského cyklu. V Jízdárně Pražského hradu jsou umístěny Škrétovy oltářní obrazy, jeho portrétní tvorba a Pašijový cyklus z malostranského kostela sv. Mikuláše. Kromě obou cyklů budou mezi vrcholné zážitky z výstavy jistě patřit například obrazy Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem, Sv. Martin se dělí se žebrákem o plášť, týnské Nanebevzetí Panny Marie, Kamenování sv. Štěpána z litoměřické katedrály, Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, Podobizna Ignáce Jetřicha Vitanovského z Vlčkovic atp. V souvislosti s přípravou výstavy bylo dokonce několik kreseb, grafik, ba i obrazů nově identifikováno jako Škrétovy práce (mj. Zvěstování Panně Marii z kostela sv. Ignáce v Jičíně). V obou jízdárnách je Škréta rovněž konfrontován s díly svých domácích a zejména zahraničních současníků – a toto srovnání výmluvně dokazuje velikost jeho umění.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay