Málo uvěřitelný Habermannův příběh

Vydání: 2010/43 Antonín Koniáš, 21.10.2010, Autor: Jaroslav Šebek

Poslední film Juraje Herze měl o reklamu postaráno ještě dřív, než byly dotočeny poslední záběry. Zájem i kontroverze budila jednak režisérova avizovaná snaha ukázat v syrové podobě česko-německé vztahy od Mnichova až po divoký odsun a jednak námět vycházející ze skutečné události.

Scénář se totiž inspiroval vraždou německého mlynáře Habermanna ze severo­moravského Bludova, který se stal hned v prvních dnech po osvobození obětí poválečného vyřizování účtů. Ruku vraha tehdy vedly podle svědků tragédie přízemní pohnutky, když se chtěl Habermannovi pomstít za to, že ho obehrával v kartách. Aktuální nádech navíc očekávané filmové premiéře dodaly i nedávno zveřejněné informace o nalezení hromadného hrobu s ostatky několika Němců zavražděných těsně po skončení války na Jihlavsku. Podobné poválečné zločiny vůči německému obyvatelstvu jen dokumentují, jak snadno se dokáže zapomenout na zbytky lidskosti a místo zákona nastolit vládu násilí a bezpráví. Je proto třeba si i dnes klást otázky, proč k takovým hrůzám muselo dojít.

Nenaplněné ambice

Téma filmu je tedy zajímavé a vzhledem k tomu, že zůstávalo dlouhou dobu tabu, nabízelo se jako silné sdělení diváku i jako pokus o očištění naší historické paměti. Myslím si však, že tyto ambice zůstaly v půli cesty a že film mohl nabídnout mnohem více, než se nakonec dostalo na plátno. Působivý motiv pro filmové ztvárnění skýtaly – vedle scén divokého odsunu – například události obsazení pohraničí na podzim 1938, které jsou však ve filmu zoufale popisné. Mnohé filmové zápletky vypadají až příliš vyumělkovaně a některé z nich naprosto nevěrohodně. Němci a Češi sice po obsazení Sudet cvičí svorně v Sokole, nedozvíme se ale, že spolek byl ještě před vznikem druhé světové války zakázán nacisty. Naprosto na vratkých nohách stojí i zatajený židovský původ Habermannovy manželky, který se projeví až v samém závěru války (za přispění českého udavače). Režisér Herz navíc do filmu dost nelogicky zamontoval rovinu církevní kolaborace s nacisty, kterou představuje místní kněz. Ten se názorově vůbec neprojevuje a ve filmu jen křtí a oddává, ale z ničeho nic nabídne místnímu esesákovi možnost útěku do Argentiny prostřednictvím sítě pronacistického biskupa Hudala (přitom skutečný bludovský farář byl za odbojovou činnost gestapem zatčen a v posledních dnech války zahynul v Terezíně). Příběh působí jako celek příliš prkenně a přes celou řadu vypjatých scén mu schází dramatičtější náboj. Film tedy nenabízí žádné větší překvapení ve vývoji děje ani v motivaci a charakterech jednotlivých hrdinů. Celé drama tak bez fantazie směřuje k očekávané katastrofě. Jeho úroveň zvedá výborný herecký výkon Karla Rodena (je ovšem škoda, že ve filmu nedostal větší prostor). Výkony jeho německých kolegů jsou ve srovnání s ním hodně bezkrevné a jejich postavy svoje pasáže spíše odříkají, než zahrají. Výsledek, plný klišé a dramaturgických chyb, tedy k otevření solidní debaty o vyrovnání s minulostí příliš nepřispěje a jedná se podle mého názoru o umělecké šlápnutí vedle – na rozdíl od filmů, které neměly sice reálný námět, ale podávají silný příběh (jako jsou třeba filmy na námět Vladimíra Körnera – Krev zmizelého nebo Adelheid).

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay