Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo

Vydání: 2012/51 Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, 18.12.2012, Autor: Prokop Siostrzonek

 

Vánoce jsou obdobím vzpomínání. Starší lidé mnohdy vzpomínají na nelehké válečné období. Jedné známé neustále vyvstávají ve vzpomínkách válečné Vánoce 1944 prožité v opuštěném domě v polském Krakově. 
 
Štěpán Zavřel: Klanění pastýřů.
 

V domě, v jednom pokoji, se už od října ukrývaly tři varšavské rodiny. Dobří lidé jim přinesli slámu, několik hrníčků a misek. Každá rodina si vede svou vlastní kuchyni. Jedněm to jde, druzí jsou trochu leví, všichni pak hladoví. Hledí na sebe nevraživě, nemají si co říci. Všechno je rozděluje: věk, prostředí, vzdělání. Jedno všechny spojuje: jsou na útěku. Někdo z nich vytrhl prkno bočnice vagonu, vyskočil a pomohl ostatním – rodičům, sestře, švagrová podala tchyni nemluvně. Utíkali, jak nejrychleji mohli. Přeskočili násep. Pak následoval malý lesík. V krakovském domě musejí nějak přečkat válečné období. Jak dlouho ještě? Vždyť se to už nedá vydržet… Tak moc se už nenávidí! Kdo vlastně přišel na myšlenku utéci? Ten by zasloužil! Možná by jim v tom transportu bylo lépe?! Nenávist jednoho k druhému všechny doslova sžírá…

Nastal Štědrý večer. Každá rodina si něco připravuje. Je zima a smutno, jak ještě nikdy. Šestnáctiletý syn jedné z rodin přináší odněkud velký stromek. Nikdo neprotestuje, že je v pokoji těsno, že ho není kam postavit. Odsouvají se slamníky a stromek se postaví doprostřed. Chladný dům je najednou jakoby proteplen. V jednom pokoji žilo od konce října 20 lidí – pět mužů (mezi nimi jedno čtyřměsíční nemluvně) a 15 žen. Ti všichni žili v jakémsi společném pekle. Na Štědrý den se najednou objevil anděl, přinesl stromek a způsobil zázrak: všichni usedli ke společnému jídlu.

Z nemluvněte toho večera je dnes už skoro sedmdesátník. Chlapec, který tehdy přinesl stromek, zemřel před mnoha lety na infarkt. Téměř všichni už vlastně zemřeli. Zázrak toho válečného Štědrého dne 1944 však trval dlouho. Rodiny udržovaly přátelství dlouhá léta, i když se v mnohém lišily: prostředím, věkem, vzděláním.

Co se vlastně tenkrát o tom válečném Štědrém dnu stalo? V jediné vteřině se ta světnice změnila. Všichni se všemi začali mluvit. Musel to být strašný hluk po těch dvou měsících hlubokého ticha. Když chce člověk vyjádřit své pohrdání jiným, mlčí před ním. Je to mlčení, které bolí víc než rána pěstí. Tenkrát o těch válečných Vánocích se toto mlčení prolomilo zázrakem smíření. Zázrakem přijetí druhého člověka takového, jaký je.

„Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo,“ volá do každé vánoční noci prorok Izaiáš. Jeho slova poprvé zazněla už osm století před Kristovým narozením. Je tomu opravdu tak? Neusvědčuje nás současná situace ze lži? Vždyť se denně setkáváme s tolika temnými stránkami světa a Spasitel se přece narodil už před více než dvěma tisíci lety!

Připomeňme si něco důležitého: příchod Božího Syna nezahnal hned temnoty světa, temnotu noci, ale vnesl do této temnoty veliké světlo. Znáte přece různá ztvárnění betlémské scény: v temné stáji leží v jeslích božské Dítě jako jediný zdroj světla. Jeho lesk ozařuje okolí a také obličeje těch, kteří jsou v jeho blízkosti– Marie, Josefa, pastýřů. Také oni nejsou zcela ve světle, jen jejich oči jsou plné světla. Noc sice zůstává, ale není v ní neproniknutelná temnota a strach, je v ní naděje Božího Světla. Toto Světlo září pro každého, nabízí se každému – takovému, jaký je! Svým úsilím můžeme zapálit malé světlo ve světě – je to rozumnější, než naříkat nad temnotou.

Jsme realisté: víme o noci, o temnotě světa, ale víme také něco o Světle a radujeme se z něho. Toto vědomí může i v té nejsmutnější světnici způsobit skutečný vánoční zázrak!

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay