Když jsme měli mít za humny americký radar...

Vydání: 2010/22 Inteligentní plán, 25.5.2010, Autor: Aleš Palán

Autorům snímku se podařilo natočit veselý film o vážných věcech, aktéry svého příběhu nezesměšňují, ale dívají se na ně s pochopením. Divák přitom ani na minutu nezapomíná, že celá ta taškařice má hluboký podtext.

Taková slova by si o své komedii chtěl přečíst snad každý režisér. Tentokrát jsou ale určena dvěma dokumentaristům Vítu Klusákovi a Filipu Remundovi a jejich mrazivé dokumentární taškařici Český mír. Už názvem díla se režiséři hlásí ke svému prvnímu filmu Český sen – příběhu nákupní horečky u neexistujícího hypermarketu. Tentokrát natočili dokument o jiném snu: o tom, že v Brdech bude, nebo nebude stát americký radar. Dokumentaristé sledují příběh od jeho mediálního zrodu – už tehdy přijíždějí do Trokavce, vesnice, jejíž starosta zvedl prapor odporu proti záměru vlády postavit mu za humny vojenské zařízení. Přidávají se k němu aktivisté Greenpeace, mladí komunisté, a zejména většina české populace, která u nás cizí vojska prostě nechce a basta. To už se ale ke slovu dostává i druhá strana, podpořená v některých momentech také oficiální vládní kampaní, a pro radar se dělají besedy, vyslovují se známé osobnosti, ministryně obrany nazpívá píseň… Snad nejméně věrohodně působí na plátně argumentace představitelů vládního proradarového týmu a ekologických a trokaveckých aktivistů. Jedni v nažehlených oblecích, druzí v maskáčích, jedni jednoznačně pro, druzí zarputile proti. Na obou stranách však za jejich zády tušíme v některých případech velké peníze, případně zájem ukázat se v té velké mediální hře a užít si svých pět minut slávy. Co na tom, že je ta sláva hodně trapná. Naopak, čím jdeme „níž“, tím víc působí jednotlivé postoje autenticky. Zde se odhaluje sama dřeň sporu. Trokavečtí venkované na zabíjačce připouštějí, že mají z radaru strach. Básník Ivan Jirous, který se vzteká a běsní na jednom protiradarovém mítinku, naopak apeluje: Co jste dělali, když tu Rusové instalovali rakety SS 20? Nemějte strach aspoň tentokrát. Na tuto jemnou vrstvu, na práci s vlastními emocemi, ovšem pod palbou napulírovaných „argumentů“ amerických generálů či „protestů“ ve formě bojových her Greenpeace, není místo. Největší zásluhou filmu Český mír je, že právě tento prostor v divákovi otvírá. Divák, který si chce procházku radarovským hemžením náležitě užít, měl by si odmyslet, že také on v té době pravděpodobně patřil k jednomu z těchto sveřepých názorových táborů, byť se dost možná takto veřejně neexponoval. A kdo by se chtěl zamyslet, měl by si to – alespoň po skončení filmu – připomenout.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 28. ledna – 3. února 2020

Ztráta paměti ničí budoucnost

V pondělí 27. ledna uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském…

celý článek


Schönborn slaví 75 let

„Toto ‚prodloužení hry‘ chápu jako pověření darovat tento čas Pánu,“ reagoval kardinál Christoph Schönborn poté, co papež František nepřijal jeho rezignaci.

celý článek


Kněží z Evropy poměří síly ve futsalu

Mistrovství Evropy ve futsalu, tedy halovém fotbalu, kněží se letos koná v Česku. Zápasy se budou hrát už v druhé polovině února v Praze a v Říčanech u Prahy.

celý článek


Za záchranu sester nabídla život

Beatifikační proces služebnice Boží Marie Rosy Vůjtěchové začal v Rajhradě na sklonku loňského roku, téměř 75 let od její smrti. Vzhledem k charismatu tiché služby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay