Katolický thriller o zlu v nás

Vydání: 2016/13 Papež zahájil Svatý týden, 22.3.2016, Autor: Jan Paulas

Rozhovor Jana Paulase s Alešem Palánem

Staré zločiny a viny mohou být promlčeny, ale skrytě žijí dál a působí pod povrchem. O jejich neblahých důsledcích vypráví nová kniha redaktora KT Aleše Palána s názvem Ratajský les.


 

Na začátku příběhu stojí zločin z 50. let. Člověk by čekal, že obětí bude nějaký nevinný sedlák-antikomunista či kněz, ale zavražděna je komunistická funkcionářka. Proč sis vybral právě tento příběh?

Právě proto, že je jiný, nejednoznačný. Já se snažím poukázat na to, že vina se skrývá v každém z nás a stejně tak jsme každý trochu obětí. Tyto hranice se v průběhu našich životů různé vyvíjejí. Proto jsem si tedy vybral příběh neznámý, komplikovaný, kde na první (ani na druhý) pohled není jasné, kde je dobro a kde zlo. Je v lidech.

Jak to bylo s tou vraždou?

V roce 1952 byla v Ratajském lese v Posázaví zavražděna jedna komunistická funkcionářka. Byť byla zastřelena ze vzdálenosti pár kroků a nemohla se bránit, byla to ve skutečnosti ona, kdo terorizoval své okolí. Rudá justice případ vyšetřovala, ale až po šesti letech na základě udání odhalila skutečné viníky, s nimiž se, jak to tehdy bývalo běžné, svezla řada nevinných lidí. Padaly kruté tresty. To vše je pro mě ale jen základem, příběhy a motivy lidí vycházejí v knize z mé představivosti, není to popis historických faktů, nýbrž beletrie. Ratajský les má tři dějové roviny – roky 1952, 1958 a současnost. Ta už stojí výhradně na mé fabulaci.

V současné časové linii vystupují mladí lovci komunistů – pachatelů bezpráví z 50. let, kteří nebyli potrestáni. Nelíčíš je ale jako kladné hrdiny, působí spíše dojmem frustrovaných jedinců.

Snažil jsem se ukázat, že za každým násilím stojí nějaká frustrace a neodpuštění sobě i druhým. Skupina lovců komunistů, taková bojůvka, má na jedné straně moje pochopení, protože jsou to lidé, kteří se snaží napravovat křivdy, nesmířit se s nimi. Na druhé straně však nemám pochopení pro způsob, kterým to dělají – opět sahají k násilí, jsou bezohlední, mstí se. Dál tak roztáčejí kolo násilí, a nadto se vše obrací i proti nim samým. Dosáhnou svého, avšak pouštějí tím zlo do své duše, do vlastních životů – a tak ničí sami sebe.

Popsal bys tedy knihu spíše jako historický román, detektivku, nebo psychologické drama o vině a trestu? Nebo si v ní každý najde něco svého?

Chtěl jsem napsat dramatickou, napínavou knihu, od které by se nedalo odtrhnout a kterou by přijal i čtenář detektivek. Zároveň jsem chtěl ukázat, že neodpuštění ničí naše životy. Možná jsem spáchal takový katolický thriller.

Taková kniha by měla mít aspoň jednu kladnou postavu. Je tam?

V linii z padesátých let vystupuje třeba pater Jonáš, člověk, který otvírá své dveře všem pronásledovaným... Všemi popsanými obdobími pak prochází postava, které jako autor můžu s dobrým svědomím držet palce – člověk, který se nesmířil s komunistickým zlem, chce ho viníkům připomínat, je zásadový, ale nenásilný. Zároveň si natolik cení vlastní duše, že ví, kde jsou meze, které nesmí překročit.

K minulosti naší společnosti se vracíš opakovaně. Ratajskému lesu předcházely Zápisky o válce česko-slovenské, fiktivní reportáž z doby rozpadu federace. Připadá ti, že jsme se s minulostí ještě nevyrovnali a musíme ji dále promýšlet?

Pokud je naše minulost dostatečně hnusná – a to padesáté roky byly – zůstává nepohřbena, neodžita. Ratajský les ale bere události té doby jen jako východisko. To největší drama se v knize odehrává právě nyní. Minulost je pouze jeviště, na němž se odehrává aktuální drama. Jakou roli v něm hrajeme? Pokouším se ve svém románu převracet představy o nás samých, nejsme vždy takoví kabrňáci, jak si nalháváme. Ratajský les je knihou o současnosti, má dokonce ambici ukazovat nebezpečí, která teprve mohou přijít.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay