Vydání: 2011/4 Vládní reformy, 18.1.2011

Ve věku 86 let zemřel v Praze 12. ledna akademický sochař Karel Stádník, autor mnoha děl sakrálního umění v našich zemích i v zahraničí. Jeho pohřeb se konal v pondělí 17. ledna v 13.30 hodin v klášterním kostele sv. Markéty v Praze na Břevnově.

Narodil se 24. srpna 1924 v Třemošné u Plzně. Na pražské Akademii výtvarných umění absolvoval v roce 1949 u profesora Otakara Španiela. Svůj talent věnoval výhradně sakrálnímu umění – ať už šlo o restaurování převážně gotických a barokních plastik nebo o volnou tvorbu. Mezi jeho nejznámější díla patří originální Křížová cesta v kostele P. Marie Královny míru v Praze na Lhotce, Křížová cesta v katedrále sv. Václava v Olomouci nebo v kapucínském kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Zvláště jeho lhotecká Křížová cesta je evropským unikátem – znázorňuje totiž jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tato Křížová cesta vznikla v politicky nelehké době po porážce Pražského jara – z umělé pryskyřice ji Karel Stádník vytvořil v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty se po pádu komunismu stalo inspirací pro kardinála Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva (v režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížova cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“). Celá řada pražských chrámů vděčí Karlu Stádníkovi také za sochařsky pojednané oltářní stoly – počínaje kostelem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech přes Sv. Havla, Sv. Markétu v Břevnově až po poslední realizaci v kostele P. Marie a slovanských patronů v Emauzích. Jeho díla najdeme ale i mimo hlavní město. Například pro kostel sv. Václava v Břeclavi navrhl oltář, ambon a sedes a je autorem i zdejší Křížové cesty. Oltář podle jeho návrhu najdeme rovněž ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. Do Stádníkova obsáhlého díla patří i významné restaurátorské práce (např. Mistr I. P. v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze) či portrétní obrazy. Karel Stádník sloužil církvi nejen svým uměním, ale také jako vůbec první český trvalý jáhen. Vysvěcen byl tajně kardinálem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně.