Grbavica - místo lidského utrpení

Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 1.8.2006, Autor:

„V Bosně bylo za války plánovaně znásilněno více než 20 000 žen. Ptala jsem se sama sebe, co asi může cítit žena, jejíž dítě je plodem nenávisti,“ říká režisérka a scenáristka Jasmila Zbanicová (1974), původem ze Sarajeva. Natočila snímek o válečných traumatech, která nezmizí s posledními výstřely na frontě ani s podepsáním mírových smluv.

Film Grbavica je zaplněn ženami, které v sobě nesou těžká tajemství. Muži ve filmu pouze sekundují, přestože jsou to právě oni, kdo většinu bojů - vnějších i vnitřních - zcela vědomě způsobili.
Svobodná matka Esma žije v Sarajevu s dospívající dcerou Sarou. Každodenní život plyne s neodvratitelnou pravidelností a únavu si Esma raději nepřipouští. Ke starostem o hmotné statky však najednou přibude ještě jedna: Sara chce jet na školní výlet, který je třeba rychle zaplatit, nebo dodat potvrzení o tom, že její otec zemřel jako „šahíd“ - mučedník a válečný hrdina. Sara svého otce nikdy neviděla a matka Esma ono potvrzení nemůže stále najít...
Grbavica je jednou ze čtvrtí Sarajeva, kde byl za války vybudován zajatecký tábor. Ač to není na první pohled nijak patrné, něco z hrůzných činů spáchaných na těchto místech zde stále přetrvává. „To místo je poznamenané hlubokým lidským utrpením,“ říká Zbanicová. Utrpení je tedy jedním z hlavních témat filmu a v každé scéně můžeme najít jeho stopu, ta však není vždy patrná hned na první pohled. Zbanicová totiž zachycuje především všední běh života, který na prožité strasti musí (i když jen zdánlivě) zapomenout. Kamera Christine A. Maierové je klidná a nijak neohromuje, naopak. Nechává plynout každodennost tak, jak ji všichni známe - střípky štěstí, námahy, lásky i nervozity skládají mozaiku dne bez fanfár či halasných upozornění. Utrpení si žádá lék a tím je láska, jejíž mateřská podoba, stálá a bezpodmínečná, je ve filmu jasně přítomna.

MEZI DOBREM A ZLEM
Silná výpověď snímku Grbavica by nebyla možná bez přesvědčivých a přirozených hereckých výkonů, kterých dosáhli nejen profesionální umělci, ale i představitelé dětských rolí bez hereckých zkušeností. Výrazným prvkem snímku se stává také hudba, která konfrontuje dvě tváře balkánské kultury: „ilahijy“, vznešené i prosté písně zasvěcené Bohu, se střídají s agresivním a smyslným „turbo folkem“, který je spojován s válkou, mafií a kulturou machismu. Právě tyto dvě polohy jsou základním tématem celého filmu - střetávání se zla s dobrem, překonávání zla láskou a porozuměním. Grbavica je příkladem filmu, který představuje spojení umělecké vytříbenosti (ač nenápadné) se společenskou naléhavostí. (Z českých filmu se k tomuto ideálu naposledy přiblížilo Štěstí Bohdana Slámy.) Film se zúčastnil prestižní soutěže na filmovém festivalu v Berlíně a zcela oprávněně si odnesl hned tři ocenění: hlavní cenu - Zlatého medvěda, Filmovou cenu míru i cenu Ekumenické poroty.
Hodnocení: ****
LUKÁŠ JIRSA


Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay