Drama o věrnosti a zradě

Vydání: 2006/17 Nemám rád sám sebe, 25.4.2006, Autor: Jaroslav Šebek

Zdá se, že v poslední době si německá kinematografie oblíbila tematiku vyrovnání se s nacistickou érou. Během krátké doby se objevily hned tři filmy, zabývající se hnědou diktaturou. Po filmech Pád Třetí říše a Poslední dny Sofie Schollové (ten byl uveden v rámci festivalů) přišel nyní do českých kin Devátý den, který navíc prezentuje filmově nepříliš často zpracované téma pronásledování katolické církve za druhé světové války.

Režisér snímku Volker Schlöndorff (1939) není v oboru žádný nováček a má za sebou úspěšný film Plechový bubínek (podle románu Güntera Grasse), přibližující nástup Hitlera k moci, za nějž byl v roce 1979 oceněn Oskarem. Hlavním hrdinou jeho nového snímku je lucemburský kněz Henri Kremer (vynikajícím způsobem ztvárněný Ulrichem Matthesem, který si v Pádu Třetí říše pro změnu zahrál šéfa nacistické propagandy Josefa Goebbelse). Za svůj odpor proti nacistickému režimu je uvězněn na kněžském bloku v koncentračním táboře Dachau. Tvůrci se při psaní scénáře nechali volně inspirovat autentickými vzpomínkami Jeana Bernarda, který strávil dvacet měsíců v nacistické internaci.  
Od prvních záběrů se divák stává Kremerovýma očima svědkem bití, ponižování a vynalézavého sadismu ze strany esesmanů. K nejsilnějším momentům zde určitě patří scéna ukřižování jednoho z vězňů pro zábavu dozorců. Nečekaně je však abbé na devět dní z lágru propuštěn, aby mohl navštívit hrob své zemřelé matky. Jak se v dalším průběhu děje ukazuje, nacisté si ho vyhlédli k tomu, aby sehrál úlohu zrádce a přemluvil místního biskupa k loajální spolupráci s okupanty.

Pokušitel s pralinkami
Filmovým protihráčem hlavního hrdiny je chladně kalkulující gestapák Gebhardt, jenž byl sice vychován katolicky, ale kariérní vzestup spojil s Hitlerovým náboženstvím. Vystupuje zde v úloze pokušitele používajícího metodu cukru a biče. Na jedné straně Kremerovi nabízí koňak a sladké pralinky a vede hlubokomyslné řeči o teologickém poselství Jidáše. Během chvíle však dokáže změnit tón a vyhrožovat smrtí nejbližších a spoluvězňů. Postava nacistického Mefistofela však byla napsána poněkud schematicky a neživotně a nic na tom nemění ani snaživý výkon Augusta Diehla (mnohem démoničtěji hraje svou partii na straně zla český herec Karel Dobrý v epizodní roli velitele koncentráku). To ale nijak neubírá na dramatickém spádu celého filmu. Prudký střih mezi hrůzným životem za ostnatým drátem a relativně slušnou existencí v zázemí, byť pod německou správou, prohlubuje Kremerův vnitřní boj o konečné rozhodnutí na jakou stranu se vlastně přidat. V bezesných nocích se mu přitom vrací zážitky z tábora, doprovázené mučivými výčitkami svědomí kvůli pár kapkám rezavé vody ze starého potrubí, o něž se nerozdělil s kamarádem (Matthes navíc dokázal pocity svého hrdiny úchvatně vystihnout bez mnoha slov pouze mimikou a gesty). V jeho pochybnostech mu příliš nepomůže ani rodina ani biskupovo okolí, kde je konfrontován s názorem, že lepší je v klidu se dohodnout než hrdě vzdorovat. Podobnost mocenských praktik i lidských osudů jistě nabízí možnost vytvořit podobné dílo o zápase církve a totality v atmosféře komunismu. Tvůrci ve filmu pochopitelně nastolili i otázku „mlčení“ papeže Pia XII. k válečnému utrpení Židů. Je však třeba říci, že i v této souvislosti si počínali korektně a nenajdeme zde ani stopy po hledání senzací.
Na plátno se tak podařilo převést drama vypovídající o střetu dvou myšlenkových světů, o tom, jak tenká hranice vede mezi věrností a zradou, odvahou a zbabělostí, mezi odporem a přizpůsobením se, ale i o Boží tváři v lidském utrpení.
Hodnocení: *****

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay