Dítě jako trauma či komplikace

Vydání: 2010/20 Lidová mariánská úcta, 11.5.2010, Autor: Aleš Palán

Čtvrtý film české režisérky Alice Nellis Mamas & Papas splétá příběhy čtyř manželských a partnerských párů. Jejich vztah je v různých podobách podroben jediné existenciální zkoušce, jejíž jméno je shodné: dítě. Jedni po něm marně touží, ale ono nepřichází, druzí naopak volí po nechtěném početí potrat nebo nabídnou novorozeně k adopci. A do čtveřice – chtělo by se říci všeho špatného – se další pár vyrovnává s tragickým úmrtím svého potomka.

Ano, příchod (či nepříchod) dítěte na tento svět není ve filmu Mamas & Papas vnímán jako radostná zpráva, nýbrž jako skutečnost, která situaci dospělým komplikuje. Zejména však narušuje samotný partnerský vztah – někdy dočasně, jindy zřejmě natrvalo. Výtky směrované k režisérce, že volí záměrně depresivní polohu, obstojí ovšem asi podobně, jako kdybychom vyčítali režisérovi válečného filmu, že se v něm střílí. Nellis zkrátka zobrazuje realitu, jaká je – včetně autentického váhání těhotné matky mezi tím, jestli je potrat „řešení“, nebo vražda. Český divák je v Mamas & Papas podroben skutečně mrazivé zkoušce. Režisérka smutek tématu neředí, nechává jeho temný spár cele dopadnout na diváka. V duši člověka, který o morálních otázkách v souvislosti s příchodem nového života někdy z osobních důvodů uvažoval, zůstává „pachová stopa“ filmu ještě dlouho po posledních titulcích. Se kterým ze zobrazených postojů se ztotožní? A není to „jen“ jeho názor, byl by schopen v dané situaci skutečně adekvátně jednat? Vážné otázky, které film v divákovi vyvolává, jsou bohužel umenšeny nejedním nedostatkem: trapnými hereckými výkony některých naturščiků, těkavostí mnoha dialogů, a zejména zoufalými reklamními evokacemi na firmy, které na film přidaly nějakou tu korunu. Reklamní blouznění se trhá ze všech myslitelných řetězů – zejména v pasáži, která se odehrává u moře v nejmenované muslimské zemi. Naplno jmenovanými a náruživě prezentovanými se zde naopak stávají prodejce letenek, cestovní kancelář a mnohé další společnosti. Nemůže snad být nic nevěrohodnějšího, než když herečka Zuzana Bydžovská po ztrátě své filmové dcery hledá nové zdůvodnění vlastní existence na pláži v reklamním tričku cestovní kanceláře. Divák se marně ptá, proč nemůže hledat pokoj duše raději u nějakého jihočeského rybníka. Skutečně jen proto, že se filmový štáb chtěl podívat k moři? Přesto všechno zůstává snímek Mamas & Papas filmem, který stojí za zhlédnutí. Odpovědi divákovi nenabídne žádné. Ty by snad měl člověk nalézt hlavně sám v sobě, ne? Pokud si ovšem připustí naléhavost některých otázek, jež má tendenci spíše vytěsňovat. A právě ty mu film až nemilosrdně připomíná.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay