Dítě jako trauma či komplikace

Vydání: 2010/20 Lidová mariánská úcta, 11.5.2010, Autor: Aleš Palán

Čtvrtý film české režisérky Alice Nellis Mamas & Papas splétá příběhy čtyř manželských a partnerských párů. Jejich vztah je v různých podobách podroben jediné existenciální zkoušce, jejíž jméno je shodné: dítě. Jedni po něm marně touží, ale ono nepřichází, druzí naopak volí po nechtěném početí potrat nebo nabídnou novorozeně k adopci. A do čtveřice – chtělo by se říci všeho špatného – se další pár vyrovnává s tragickým úmrtím svého potomka.

Ano, příchod (či nepříchod) dítěte na tento svět není ve filmu Mamas & Papas vnímán jako radostná zpráva, nýbrž jako skutečnost, která situaci dospělým komplikuje. Zejména však narušuje samotný partnerský vztah – někdy dočasně, jindy zřejmě natrvalo. Výtky směrované k režisérce, že volí záměrně depresivní polohu, obstojí ovšem asi podobně, jako kdybychom vyčítali režisérovi válečného filmu, že se v něm střílí. Nellis zkrátka zobrazuje realitu, jaká je – včetně autentického váhání těhotné matky mezi tím, jestli je potrat „řešení“, nebo vražda. Český divák je v Mamas & Papas podroben skutečně mrazivé zkoušce. Režisérka smutek tématu neředí, nechává jeho temný spár cele dopadnout na diváka. V duši člověka, který o morálních otázkách v souvislosti s příchodem nového života někdy z osobních důvodů uvažoval, zůstává „pachová stopa“ filmu ještě dlouho po posledních titulcích. Se kterým ze zobrazených postojů se ztotožní? A není to „jen“ jeho názor, byl by schopen v dané situaci skutečně adekvátně jednat? Vážné otázky, které film v divákovi vyvolává, jsou bohužel umenšeny nejedním nedostatkem: trapnými hereckými výkony některých naturščiků, těkavostí mnoha dialogů, a zejména zoufalými reklamními evokacemi na firmy, které na film přidaly nějakou tu korunu. Reklamní blouznění se trhá ze všech myslitelných řetězů – zejména v pasáži, která se odehrává u moře v nejmenované muslimské zemi. Naplno jmenovanými a náruživě prezentovanými se zde naopak stávají prodejce letenek, cestovní kancelář a mnohé další společnosti. Nemůže snad být nic nevěrohodnějšího, než když herečka Zuzana Bydžovská po ztrátě své filmové dcery hledá nové zdůvodnění vlastní existence na pláži v reklamním tričku cestovní kanceláře. Divák se marně ptá, proč nemůže hledat pokoj duše raději u nějakého jihočeského rybníka. Skutečně jen proto, že se filmový štáb chtěl podívat k moři? Přesto všechno zůstává snímek Mamas & Papas filmem, který stojí za zhlédnutí. Odpovědi divákovi nenabídne žádné. Ty by snad měl člověk nalézt hlavně sám v sobě, ne? Pokud si ovšem připustí naléhavost některých otázek, jež má tendenci spíše vytěsňovat. A právě ty mu film až nemilosrdně připomíná.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay