Vydání: 2008/49 Marta a Marie v adventu, 2.12.2008

Mezi vánočními dárky by rozhodně neměla chybět pěkná kniha. V následující anketě jsme oslovili některá křesťanská nakladatelství s otázkou: Jakou knižní novinku z vaší produkce byste doporučili čtenářům pod vánoční stromek?




Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Apofthegmata: výroky a příběhy pouštních otců III. (přeložil J. Pavlík). Právě jsme vydali třetí svazek proslulých „apofthegmat“, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu. Tyto krátké texty formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě – a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím a svou dobou; jiné nám znějí překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí. Svazek obsahuje kapitoly o lásce, o jasnozřivých, o starcích, kteří dělali znamení, o ctnostném způsobu života různých otců; na závěr jsou uvedeny výroky těch, kdo dosáhli stařecké zralosti.

CESTA


„Nebuďme adventními troškaři, bděme, i když bychom raději slyšeli slova spěme nebo odpočívejme, i když se nejedná o bezesné posedávání vedle ustlaného lůžka, ale spíše o bdělost duchovní.“ Tato slova jsou z knihy Maxe Kašparů Zápisník potulného kazatele. Autor nás vyzývá, abychom se zbavili polovičatosti, „narkotika z čeledě nevykořenitelných“. Ve dvaceti úvahách nás vtipně vede k úvahám vlastním.



Druhá kniha, kterou bychom rádi doporučili, je: Marek Orko Vácha Místo, na němž stojíš, je posvátná země. Spolu s autorem se ptáme: Opravdu smíme dělat všechno, čeho jsme technicky schopni? A dodáváme: Můžeme pak být šťastni? Jsou etické zákony někde mezi námi, nebo si je vymýšlíme? A další témata k zamyšlení: Je souvislost mezi sexem a plozením dětí? Příroda sama zachází se svými embryi velmi marnotratně. Laici by do debaty neměli zasahovat. Důstojná smrt. Člověk a zvíře. Zkuste to. Kniha se dobře čte a pomáhá v situacích, se kterými se v životě můžeme setkat.

KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ


Čtenářům bychom rádi doporučili dvě knihy z naší produkce, a to knižní vydání soukromé korespondence Matky Terezy, která vychází pod názvem Pojď, buď Mým světlem. Zároveň jsou v této publikaci zpřístupněny další dosud nepublikované texty, a to například její deník, zápisky z duchovních cvičení či veřejné promluvy. Čtenářům se tak odhaluje celá hloubka a dramatičnost jejího vnitřního života. Matka Tereza byla dosud známa jako ta, která nezištně pečovala o nemocné, umírající a všechny chudé lidi na okraji společnosti. O jejích vnitřních zápasech se dosud nic nevědělo.



Druhou knihou, kterou bychom rádi nabídli čtenářům, je třetí díl tetralogie Dům na skále. Tato kniha hovoří o politických procesech v 50. letech a je výmluvným svědectvím o životě za mřížemi těch, kteří se za nimi ocitli z ideových důvodů. Autor Václav Vaško zároveň připomíná novodobé vyznavače a často i mučedníky.

NÁVRAT DOMŮ



C. S. Lewis: K jádru křesťanství. Cyklus rozhlasových promluv C. S. Lewise o podstatě křesťanské víry. Tyto úvahy dokázaly v době druhé světové války utěšit miliony lidí, ale ani dnes neztrácejí nic ze své naléhavosti. „Vzdejte se sama sebe – a naleznete své skutečné já. Ztraťte svůj život – a naleznete jej. Denně přijímejte smrt, smrt svých ambicí a největších přání a nakonec i smrt svého těla, a naleznete věčný život.“



Henry Cloud a John Townsend: To není moje chyba. Žijeme v kultuře obviňování. Lidé obviňují kohokoli nebo cokoli za své trápení, místo aby přijali zodpovědnost za svůj stav a snažili se ho zlepšit. Obviňování prostupuje naší psychikou, lékařskou vědou a dokonce i naším morálním a duchovním životem. A jaké to má důsledky? Je tu více lidí s větším trápením, ale vždy se najde někdo nebo něco, koho za to můžeme obvinit. Obviňováním si můžeme ulevit od strachu, pocitu viny nebo zodpovědnosti, ale nijak to nevyřeší naše problémy. Když si budeme myslet, cítit a chovat se, jako bychom se se svým problémem nemohli vůbec nijak vypořádat, zůstaneme nakonec bezradní...

PAULÍNKY



Rádi bychom z předvánočních novinek nakladatelství Paulínky doporučili dvě knihy, které mají společné například to, že by se mohly stát celoročním průvodcem a milým společníkem čtenářů. První je text Benedikta XVI. Boží světlo v naší době – Meditace k církevnímu roku. Současný papež se zastavuje u jednotlivých hlavních svátků i osobností církevních dějin a dívá se na ně z tradičního pohledu, zkoumá však také jejich nové aktuální významy. Jsou zde zařazeny i pasáže věnované třeba době dovolených či sportu.



Druhá kniha je z pera Angela Comastriho s názvem Anděl mi řekl – Maria vypráví... Populární italský autor, generální vikář Svatého otce pro stát Vatikán, si pomyslně oblékl šat evangelisty Lukáše a začal Marii doprovázet. Čtenář tak cítí její dech, úzkosti, obavy, ale současně i hlubokou víru, trpělivost a odevzdanost Bohu. Vyprávění Panny Marie je strhujícím příběhem, který může být pro čtenáře nejen vánočním láskyplným pohlazením.

PORTÁL



Čtyřiadvacet poetických příběhů v knížce Příběhy vánoční noci přivádí čtenáře po různých cestách do Betléma k jeskyni, ve které spí novorozený Ježíš v náručí své matky. Setkáme se s betlémskou kometou, která se ptá na cestu nočního ptáka, s volkem a oslíkem, kteří jsou vytrženi ze své netečnosti a odvedeni, aby zahřáli Jezulátko, s Pannou Marií posílající zprávu o narození po betlémských žábách a s mnoha dalšími milými historkami.



Knihou Psycholog a jeho svědectví o Kristu vstupuje známý psycholog Jeroným Klimeš do debaty, která po staletí zaměstnává historiky i teology: Byl Ježíš člověkem s mimořádnými schopnostmi, nebo byl Bůh se vším všudy a jeho lidství mu bylo jenom okrasou? Prožíval Ježíš Kristus zcela lidské trauma adoptovaného syna? Jak ho to ovlivnilo a jak to dodnes ovlivňuje křesťany a křesťanské náboženství? Autor vychází ze své psychoterapeutické praxe, o své víře a vztahu k církvi však píše také jako angažovaný a kriticky uvažující křesťan.

REFUGIUM VELEHRAD-ROMA



Na podzim jsme vydali několik titulů z živé produkce kardinála Špidlíka – ta je však mezi čtenáři dostatečně známá. Nejaktuálnějšími publikacemi Refugia, které vnímáme zároveň jako vánoční nadílení, jsou dva tituly, jež spolu vnitřně souvisejí. Jednak pod názvem Hořící dítě a jiné básně vychází v překladu biskupa Josefa Hrdličky poezie jezuity, světce Roberta Southwella, jehož krásné slovo vysoce cenil i Shakespeare. Básně doprovázejí tematicky mozaiky Marka Rupnika, v našem prostředí dosud nepublikované: průřez jeho tvorby od Spojených států amerických až po Dálný východ.



Také u druhého titulu tvoří podstatné jádro souznění slova a obrazu. Jde o „dvojknihu“ rozprav teologa Michala Altrichtera na palčivá témata, která shromáždil během svého akademického působení mezi studenty, a doprovodný obraz akademického malíře Jana Jemelky, jehož vitráže slovo teologa prolínají. Sumář zkušeností kněze, sumář životní tvorby umělce. Kniha nese název Povstávání Doteku. Přejeme čtenářům požehnané Vánoce.  

VYŠEHRAD



Vyšehrad se snaží již desítky let o vydávání kvalitní literatury. Tu „svou“ knížku si v široké nabídce najde snad pomalu každý čtenář. I v letošním roce jsme před Vánocemi vydali takové tituly, které by pod stromečkem mohly udělat radost. Jako dárek bychom doporučili dvě knihy. Nejprve je to kniha Ruperta Bergera Liturgický slovník. Vychází totiž v češtině poprvé a jeho vydání se stalo mimořádnou událostí. Všem, kteří mají zájem o hlubší pochopení křesťanské liturgie, lexikon chyběl a až dílo současného významného teologa tuto mezeru zaplnilo.



Druhá je humorná knížka Útěk do Egypta přes Království české od Otfrieda Preusslera. Zde bychom si dovolili citovat ilustrátora knihy Adolfa Borna: „Otfried Preussler v Útěku do Egypta dokazuje, že umí psát i pro dospělé – a ne ledajak. Českého čtenáře překvapí (a možná i zahanbí) dokonalá znalost místopisu, okouzlí rakousko-uherské reálie, které jsou nám – ať si to třeba nechceme přiznat – dosud tak blízké, a navíc křesťanský humor.“