26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kterak Češi a Slováci hledají své talenty

6. 9. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 6.9.2010, Autor: Jan Paulas

Když si člověk v posledních dnech pustí večer televizi, má dojem, že jsme naprosto geniální národ plný neobvyklých talentů – od pěvců až po polykače ohně. Aspoň se nás o tom snaží přesvědčit hned dvě komerční televize najednou ve svých soutěžních pořadech Česko Slovensko má talent (Prima) a Talentmania (Nova). Už sám jejich název prozrazuje, že jde navíc o česko-slovenské projekty, které na Slovensku zaštiťují sesterské komerční stanice JOJ a Markýza.

Zatímco Prima vsadila na osvědčený zahraniční formát Got Talent, Nova se rozhodla inspirovat v nesmrtelném českém kutilství pejska a kočičky. A podle toho to taky vypadá. Zatímco na Primě máte dojem, že jste v lepší restauraci, kde se s vážnou tváří servírují jen vybraná jídla (a ta na první pohled nepovedená se hned pakují ze dveří), na Nově vám bez rozpaků servírují na umaštěné papírové tácky ty nejlidovější hospodské pokrmy – od studených utopenců přes pálivé buřty až po pěkně uleželé guláše. Do toho občas zadupou mažoretky, zazní nějaký košilatý vtípek, pojistí to najatý bavič (Tomáš Matanoha), a aby zábava neztratila říz, sličná porotkyně jako zkušená kelnerka do sebe vyklopí na ex půllitr piva. Novácká Talentmania mi ale neodbytně připomíná ještě něco jiného: parodii na pohádku o smutné princezně, kterou příjíždějí na zámek rozesmát nejrůznější kejklíři a potulní komedianti z celého (českého i slovenského) království. Na rozdíl od pohádky, kde neúspěšným adeptům hrozila šatlava nebo i sražení hlavy, zde zaručená beztrestnost (pokud už nepovažujeme za trest celonárodní znemožnění) vyprovokovala opravdu ty nejbizarnější případy, aby zkusily své štěstí před televizními kamerami. Stačí, když vám žiletky drží na nahém těle nebo se provléknete rámem squashové rakety – a jste talent a postupujete do dalšího kola! A nad celým tímto cirkusem (omlouvám se Berouskům a spol) blahosklonně zhlíží nikoliv známý moderátor (ten v čase těchto produkcí jen rozhazuje udiveně rukama a vydává neartikulované zvuky), ale principál současné české filmové řachandy Zdeněk Troška. Občas máte neodbytný dojem, že vidíte nějaký nový díl jeho Kameňáků. Víc už o této taškařici psáti netřeba, neboť kdo neztratil aspoň elementární míru vkusu, ten jako divák u této zábavy stejně nevydrží víc než jeden večer.

Hledá se Susan Boyleová

Zatímco novácké talenty asi velkou díru do světa neudělají, konkureční přehlídka na Primě má větší ambice. I zde najdeme zpěváky, akrobaty, tanečníky, iluzionisty a jiné baviče, ale jsou to výkony o patro výš a také porota je složená z mnohem výraznějších osobností (Jan Kraus, Jaro Slávik, Lucie Bílá) a chová se naoko přísněji, vážněji, akademičtěji. Co kdyby se tu náhodu objevila nějaká Susan Boyleová?! Ta loni v Anglii proslavila tento soutěžní pořad po celém světě víc než jakákoli reklama – videoklip s jejím vystoupením zhlédlo na YouTube kolem 200 milionů uživatelů. Také u nás jen stěží najdeme uživatele internetu, kdo si aspoň jednou nepustil toto dojemné video. A k němu patří i příběh staromódně vyhlížející nezaměstnané Skotky, která byla pomocnou silou v kostele a žila jen se svou kočkou. Když pak před porotou svým čistým školeným hlasem zazpívala obtížný part z muzikálu Les Misérables, porotcům spadly čelisti a senzace byla na světě. Máme tedy čekat jakousi českou Susan Boyleovou? A mohou v Česku takové druhy pořadů opravdu odkrýt nějaké utajené velké talenty? „Anglie je natolik velká, že v tom množství uchazečů se logicky může objevit někdo hodně zajímavý, ale my jsme tak malá země, že tolik talentů tady není,“ je k megapřehlídce „talentů“ skeptický hudební kritik a publicista Jan Rejžek. Podle něj jsme se příliš namlsali úvodním dílem soutěže Česko hledá Superstar. „To, že vše začalo tak šťastně Anetou Langerovou, vzbudilo nereálné očekávání, že podobných Anet je tu hodně. Ale už osudy dalších finalistů v dalších ročnících ukázaly, že takových talentů je tu pramálo.“

Peníze proti talentu

Velikost země ovšem není jediným problémem těchto soutěží. V Rejžkovi nevzbuzují důvěru už samotné poroty hodnotící, kdo má, či nemá talent. „Jakým právem někomu radí ti, jejichž vlastní kariéra je hodně problematická,“ míří kritik na hlavní slabinu porot, kdy mediální zajímavost porotců nahrazuje jejich způsobilost. Ale největší slabinou je samotné nastavení těchto soutěží. Kdo v nich má šanci zvítězit? Zpravidla ten, kdo prokáže ve svém „oboru“ co největší pestrost – zatímco skokan na stěnu moc variant nemá (může skočit ještě na porotu či do hlediště), zpěvák může zpívat různé žánry (lidovky, country, rock, pop aj.). „Jenže tento důraz na určitou všestrannost může jen výjimečně objevit něco mimořádného, protože popírá právě onu originalitu, která je s talentem spojena. Skutečný talent je originální v tom, že je nezařaditelný, že je jedinečný a nemusí se zalíbit všem,“ tvrdí Jan Rejžek. A nakonec nezapomínejme na to nejpodstatnější: podobné druhy soutěží jsou hlavně komerční záležitostí. Je to přehlídka toho, co všechno lze zpeněžit. A nejde jen o televizní reklamu (jen si spočtěte, kolik výrobků na vás v reklamě během pořadu zaútočí), jsou to i mobilní operátoři, kteří z nadšených hlasujících diváků vymačkávají peníze, a budou to i další produkty, které se na to „nabalí“ (suvenýry, trička aj.). A takovýto svět chce „své talenty“, komerčně zajímavé, nikoliv nezařaditelné. Ostatně i příběh Susan Boyleové má pokračování. Celosvětové dojetí nad jejím výkonem vydrželo sotva do finále, kde ji o vítězství připravila atraktivní taneční skupina. Boyleová se poté v hotelovém pokoji nervově zhroutila. Ale abychom nekončili smutně. Na druhé straně už Boyleová asi není nezaměstnaná, a má dokonce zazpívat Benediktu XVI. při jeho zářijové návštěvě ve Velké Británii – s jejím vystoupením se údajně počítá během papežské mše pod otevřeným nebem v Glasgow.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou