Kříž nad spáleništěm, symbol naděje

Vydání: 2017/32 Kříž nad spáleništěm, symbol naděje, 8.8.2017, Autor: Jiří Macháně

Eucharistickou oběť slavili farníci minulou neděli v Třinci-Gutech na spáleništi svého kostela. Dřevěný chrám Božího Těla nevyčíslitelné hodnoty z 16. století se stal terčem žhářů.


Z bohoslužby sloužené 6. srpna u vyhořelého kostela Božího Těla v Třinci-Gutech. Snímek ČTK

„Byl to můj kostel. Měl atmosféru domova a naši farníci jej ztratili,“ říká místní rodák, nyní brněnský minorita a redaktor časopisu Immaculata bratr Bohdan Heczko. „Ten domov byl ale i přesto přítomen uprostřed lidí nad ohořelými trámy, když jsme se zdravili a viděli zármutek, který nás v té chvíli přemáhal. Řada z nás měla v očích slzy,“ popisuje pro KT bratr Bohdan. Bohoslužbu celebroval místní kněz P. Kazimierz Plachta u misijního kříže před ohořelými troskami kostela a roztaveného zvonu. Kříž běsnění plamenů přečkal. Jeho snímek nad spáleništěm obletěl média a stal se symbolem naděje. „Té pozemské, že kostel, místo slavení bohoslužeb, bude znovu obnoven, ale i té věčné, že Kristus a jeho kříž zůstává nad každým spáleništěm našeho světa,“ říká Bohdan Heczko a dodává: „Protože farnost je dvojjazyčná, zazněla při mši svaté také píseň v polštině, ve které se zpívá, že Boží polibek znamená kříž – ten kříž zasazený na Golgotu, který je právě znamením naděje.“

Barbarský čin

Při bohoslužbě vyzval místní kněz k odpuštění třem pachatelům, kteří spáchali „tak barbarský čin“. „Musíme se spojit s Kristovou obětí a těm klukům odpustit,“ zdůraznil P. Kazimierz a připomněl, že požár není ani tak tragédie, jako spíše zkouška víry.

„Policistům už jsem za jejich práci poděkoval. Dnes se chystám oslovit s díky i hasiče,“ uvedl v pondělí ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Do uzávěrky vydání KT vyšetřovatelé motivy žhářského činu nezveřejnili. Biskup Lobkowicz potvrdil slova státního zástupce, že obvinění ve vazbě měli v plánu další útoky. „Takže je na místě i jedno z podezření, že za žhářstvím mohli stát satanisté,“ připustil ostravsko-opavský biskup a doplnil: „Pro mě je v této chvíli důležité, že kostel znovu postavíme a bude tam možné slavit eucharistii a chválit Pána,“ podotkl s tím, že jen pár dnů po tragédii se na všech stranách projevila vůle kostel obnovit.

Vědecká rekonstrukce

Velkou naději dává vedoucí stavebního oddělení biskupství Václav Kotásek i jeho předchozí zkušenost obnovy vyhořelého kostela v Hrabové v roce 2002. „Na místě se už byl podívat se zkušeným projektantem,“ prozradil biskup Lobkowicz s tím, že panuje konsenzus mezi farností, památkáři, městem Třinec i biskupstvím, že by se chrám obnovil v tzv. vědecké rekonstrukci. „Užily by se dobové postupy jako ruční tesání, kolíkové spoje, původní technologie. Nejenže by kostel vypadal stejně, ale při stavbě bychom postupovali jako naši předci. Díky ručnímu tesání by pak měl mít brzy například i podobnou patinu,“ vysvětluje Václav Kotásek. O vnitřním vybavení ani harmonogramu zatím není rozhodnuto. „Pokud ale začneme intenzivně projektovat a nenastanou komplikace, dala by se hrubá stavba dokončit do konce příštího roku,“ dodává Kotásek.

Jen o něco větší zmíněný vyhořelý kostel v Hrabové se stavěl znovu dva roky. Také tam zvolili stavaři postup vědecké rekonstrukce, kterou projektoval a vedl Antonín Závada, soudní znalec a specialista na lidovou architekturu. K dispozici je projektová dokumentace z 50. let i z nedávné rekonstrukce. S měřením bude třeba začít brzy. „Abychom věděli, jaké řezivo budeme potřebovat pro zimní těžbu, která je pro tyto účely nejlepší. Předpokládám, že z biskupských lesů. Určitě budeme používat duby a pak měkké dřevo jako jedle a smrk na konstrukci,“ prozrazuje.

Obnova kostela v Hrabové před 15 lety vyšla na 22 milionů. Stavaři předpokládají, že o něco menší chrám v Gutech vyjde na podobnou sumu. „Financování chceme zajistit z pojištění a určitě se budou podílet i biskupství a farnost. Krajský úřad už slíbil 200 tisíc korun na odklizení trosek. Pevně věřím, že se peníze najdou,“ říká vedoucí stavebního oddělení. Biskup Lobkowicz se chystá spolu se starostkou Třince vyhlásit veřejnou sbírku. „Rada města Třinec ji už schválila. Jsem rád, že se o to postará město,“ chválí biskup.

JIŘÍ MACHÁNĚ
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay