Krajani, rodáci, novoosídlenci

Vydání: 2009/9 Různé tváře pouště, 24.2.2009, Autor: Aleš Palán

Šlo prakticky o totální odsun. Až na pár jedinců muselo po druhé světové válce opustit Vimpersko veškeré původní obyvatelstvo. Novoosídlenci si s sebou přinesli jiný – většinou mnohem vlažnější – vztah k víře.

Do kostela dnes chodí, jako jedna z pamětnic starých časů, pětadevadesátiletá paní Urbanová. Vypadá o dvacet let mladší, její muž, jako voják wehrmachtu, padl ve druhé světové válce a od té doby je vdovou. Celou mši svatou prostojí, její místo je už po desetiletí za hlavním blokem lavic. Odsunutí Němci, případně jejich příbuzní a příznivci, jezdí ve výroční dny do Vimperka stále. Loni na jaře byl s nimi jako host i prasynovec papeže Benedikta XI., pater Messerer ze Simbachu na Innu – jeho maminka se jmenovala Ratzingerová. Němcům z Vimperska říká zdejší administrátor P. Michal Pulec krajani, oni sami se nazývají rodáci. Na komunikaci s odsunutými starousedlíky má zájem i město Vimperk – na podzim se zde a v partnerském Freyungu koná třídenní vzpomínková akce a také na den válečných veteránů 11. listopadu přijíždějí do Vimperka zástupci rodáků. Vimperští farníci pomáhali na místním hřbitově obnovit kříž padlým z první světové války a připojili k němu letopočty z druhé světové války; P. Pulec měl tehdy mši za padlé v obou válkách – z obou stran fronty. Hroby německých vojáků se zatím na vimperském hřbitově obnovit nepodařilo. „Na podzim jsem žehnal znovuobnovený hřbitov na Novém Světě. Zdejší hřbitov byl znesvěcený – shrnuli ho buldozerem, včetně náhrobků a ostatků zesnulých. Tak tomu bylo po 32 let. Obnoven byl díky rodákům, fondu pro česko-německou spolupráci a obci Borová Lada,“ říká pater Pulec, který hřbitov žehnal spolu s bavorským knězem Heinrichem Anzenederem, jehož maminka z Nového Světa pochází. Na hřbitově nyní stojí památník, na němž se podílela šumavská sklářka Vladěna Tesařová – skleněný kříž zasazený v puklém kříži kamenném jako symbol víry, která sjednocuje mezilidské i mezinárodní rozdělení.Ve velkých vimperských kasárnách našlo po válce práci mnoho důstojníků z Čech i ze Slovenska. Novoosídlenci našli práci ve zdejším Šumavanu (tam se šily košile) nebo v tiskárnách. Ve městě našly svůj nový domov i některé romské rodiny.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay