Korejská sekta láká i mladé katolíky

Vydání: 2018/23 Děti žehnaly svému knězi, 13.6.2018, Autor: Tomáš Kutil

Korejská sekta Sinčchondži už v Česku působí několik let. Zpočátku se orientovala především na evangelikální prostředí. Poslední měsíce se ale zaměřuje na mladé katolíky, jak zjistil KT.


Sekta Sinčchondži uspořádala před časem v Praze veřejnou akci, při které upozorňovala na údajně násilné náboženské konverze v Koreji. Své zapojení do akce ale ani tentokrát oficiálně nepřiznala. Snímek Dingir.cz

„Setkání s korejskou misionářkou mi zprostředkovala kamarádka. Už při prvním setkání jsme se bavily o mých otázkách ohledně víry. Přišlo mi, že zná Bibli velmi dobře a že v ní jsou odpovědi na mé otázky,“ svěřuje se KT studentka, jejíž totožnost redakce zná, ale v tomto vyprávění bude vystupovat kvůli ochraně své identity jako Jana.

S Korejkou se pak začala pravidelně scházet v pražských kavárnách. Byla nadšená z toho, jakým způsobem se mohou o Bibli bavit. Především o proroctvích ze Starého zákona a jejich naplnění v Novém zákoně. „Rozmlouvaly jsme i o novozákonních proroctvích, která se mají naplnit při druhém příchodu Krista,“ pokračuje Jana. S Korejkou se setkávala zhruba dva měsíce, pak jí byl nabídnut biblický kurz, který měl trvat šest měsíců.

Kurz se koná v Praze na Palmovce v jednom domě bez bližšího vnějšího označení. Studenti vědí, kam jít, před vstupem musejí zazvonit a vše hlídá kamera. Základním poznávacím znamením Sinčchondži je totiž utajení. Pod pravým názvem nevystupují a o sobě tvrdí, že jsou společenstvím křesťanů, které se zajímá o Bibli. První kontakt s nimi bývá přitom různý. Někdy předstírají, že provádějí psychologické dotazníky či výzkum pro vznik animovaného filmu, jindy prý sbírají podněty pro novou knihu. Někoho osloví na ulici, jinému zprostředkuje schůzku známý, který už s nimi sympatizuje.

Zaplní veškerý volný čas

KT získal řadu svědectví mladých lidí, kteří se s touto korejskou sektou setkali. Všichni potvrzují, že už na první schůzce se hovor stočil na osobní otázky o víře a na Bibli. Jakmile tito „misionáři“ cítí šanci, pozvou dotyčné na další setkání, kde se mluví už jen o Bibli. Později nabízejí intenzivní biblický kurz.

Když Jana přišla na první hodinu, zažila šok. „Měla jsem velká očekávání, ale první hodina kurzu byla hrozná. Pořád nás fotili, přidávali další a další motivační citáty. Přišlo mi, že jsou naprogramovaní, aby byli strašně nadšení,“ uvažuje zpětně.

Ve třídě dostal každý přesně určené místo k sezení. Kurz vedla jedna misionářka, další dvě stály za studenty a podporovaly je, aby správně nadšeně reagovali. Pár studentů bylo od začátku velmi aktivních. Tvrdili, že jsou tam poprvé, ale Jana později zjistila, že lžou a jsou tam proto, aby ostatní táhli svým příkladem.

Další lži a manipulace brzy následovaly. Třída si měla například dohodnout pravidla, jak se bude během kurzu chovat, ale následně byla učitelkami dotlačena k chování podle jejich představ. „Hlavní bylo stále se usmívat a na vše odpovídat sborovým amen,“ svěřuje se Jana. I když z první hodiny odešla s brekem, vydržela tam docházet pět týdnů.
Pochybnosti ale postupně narůstaly. Měla je vlastně už od prvních osobních schůzek. „Misionářka na některé mé otázky nebyla schopná odpovědět, často říkala, že se to dozvím později. Některé biblické verše mi přišly vytržené z kontextu, ale neznám Bibli natolik, abych jí byla schopná oponovat,“ popisuje studentka. Celou dobu se v ní praly pochybnosti se zvědavostí a nadějí, že najde odpovědi na své hledání.

Na kurzu však stále jasněji viděla manipulativní techniky, které vedoucí používala, i to, jak ji strhávají příklady ostatních. Kurz se konal vždy večer třikrát týdně a hodiny byly stále delší a delší. K tomu se přidávaly další akce – společné výlety, sport. A přibyly i domácí úkoly. „Měla jsem kvůli tomu méně a méně času. Musela jsme omezit brigádu, nestíhala některé věci do školy a hlavně jsem neměla čas na kamarády,“ přiznává Jana. Sinčchondži jí tak zabírala téměř celý volný čas.

Rodině můžeš lhát

V té době se o sektu začala zajímat Janina rodina, která si o ní vyhledala některé informace. Učitelky na kurzu zároveň napadaly tradiční církve – podle Sinčchondži jsou totiž ostatní křesťanské církve zastaralé a nevedou k Bohu. Posměšně se vyjadřovaly i o eucharistii.

Když se Jana se svými sílícími pochybami svěřila vedoucím kurzu, snažily se jí namluvit, že informace o Sinčchondži, které má, pocházejí od satana. Misionářky jí už od začátku radily, aby o kurzu nikomu nic neříkala. Později ji nabádaly, aby rodičům nalhala, že na kurz přestala chodit: „Říkaly mi, že jinak satan bude působit skrze moji rodinu. Biblickými verši dokonce odůvodňovaly, že je naprosto v pořádku rodině lhát.“

Když odejdeš, jsi zatracena

Jana se tak musela rozhodnout. Nakonec našla sílu a veškeré styky se sektou přerušila. „Nebylo to ale vůbec lehké. Tvrdily mi, že se opuštěním této cesty odsuzuji k věčnému zatracení. Přestože racionálně vím, že tomu tak není, je těžké je naplno odmítnout,“ dodává. Rozhodla se ale zřejmě ještě včas. Jiná dívka, říkejme jí Petra, se se Sinčchondži stýkala mnohem déle. Sektu sice opustila, ale vážně přemýšlí o tom, že se vrátí. Strach z věčného zatracení je u ní natolik silný, že se začíná projevovat i depresemi.

Varování před Sinčchondži už před časem vydaly Křesťanská misijní společnost (KMS) a Česká evangelikální aliance. Jeden z jejich bývalých pastorů Rastislav Čižmár, který byl mnoho let i šéfredaktorem portálu Křesťan dnes, se totiž stal misionářem této sekty. Podle informací KT její sympatizanti navštěvují i katolické akce – byli například na Arcidiecézním setkání mládeže v Praze a oslovili i řadu lidí z Vysokoškolského katolického hnutí.

TOMÁŠ KUTIL

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay