Komunitní centrum pod tlakem odpůrců

Vydání: 2005/46 Dětské domovy, 7.11.2005, Autor: Zuzana Burdová

Prostory stávajícího chodovského kostela sv. Františka z Assisi už potřebám místní farnosti nestačí. Stojí od roku 1938, kdy tehdejší obec Chodov čítala 3 000 lidí. Dnes jich na pražském Jižním Městě žije asi 88 tisíc. „Na nedělní bohoslužby přichází 650 věřících, přičemž kostel jich pojme asi sto,“ vypočítává místní duchovní správce P. Karel Kočí.
Stavbu nových prostor pro farnost a širokou veřejnost provází už od samého začátku nepřízeň některých místních obyvatel, konkrétně např. z Bytového družstva Opatov. Jeho zástupci protestovali už při srpnové slavnosti pokládání základního kamene. Mezi ty, kdo nejsou stavbě příliš nakloněni, patří i místní obyvatelka Petra Horáková. Podle jejího názoru přišli lidé o kus přírody: „Pokaždé mě bodne u srdce, když místo zeleně vidím stavbu. Slyšela jsem, že přímí sousedé nebyli o stavbě informováni a základní kámen se pokládal v létě, kdy byla většina lidí na dovolených, a nemohla se tudíž vyjádřit.“

PÁR NEŠŤASTNÝCH MOMENTŮ
„Od pokládání základního kamene jsme si přitom slibovali, že se nám při něm podaří oslovit nejen sponzory, ale že budeme moci promluvit také s veřejností. Datum však bylo vybráno vzhledem k dovoleným opravdu nešťastně,“ krčí rameny P. Kočí. Sousedé však podle něj informováni byli. Stavební zákon umožňuje oznámit veřejnosti podrobnosti stavby tak, že vyvěsí podklady na úřední desku. Tímto způsobem celý projekt stavební úřad prezentoval. Obyvatelé Prahy 11 se s ním mohli seznámit také v radničním časopise. P. Kočí nicméně připouští, že jedna nechtěná dezinformace unikla. „V roce 2003 vyšla v témž časopise vizualizace projektu. Bohužel jsme si nevšimli, že pohled z ptačí perspektivy budí dojem menší stavby než jaká bude ve skutečnosti.“
Církev získala stavební povolení už v roce 2004. Když letos v červenci podepisoval P. Karel Kočí smlouvu s dodavatelem, dozvěděl se, že kdosi žádá o zrušení zmíněného povolení. „Nabízel jsem diskusi o konkrétních věcech, z nichž mají odpůrci obavu, jako je nadměrný hluk, příliš časné zvonění a podobně. Diskusi však odmítli - prý hodlají stavbu zastavit.“

POKÁCENÝ STROM - JAKO KDYŽ HODÍTE GRANÁT
Dnes stojí kolem stavby ohrada. Na začátku září tu však byla zelená louka a na ní pokácené stromy. „Pokácení stromů, které bránily vjezdu na staveniště, působilo, jak kdybychom tam hodili granát,“ říká místní farář. Kácení přitom příslušné úřady povolily. Obavy o zeleň nejsou podle duchovního správce na místě, protože se farnost chystá vysadit více stromů, než kolik jich padlo.
P. Kočí je zjevně nešťastný, že kvůli špatné komunikaci farnost přišla o některé sponzory, a tak zatím plánuje postavit jen větší část zamýšlené stavby. „Vyroste rozhodně centrální prostor s bohoslužebným sálem a další místnosti, které mají sloužit životu farnosti,“ vypočítává P. Kočí. Druhá strana kruhové stavby, kde je naplánována cukrárna, kavárna a byty v patře, se zatím stavět nebude. „Až bude komunitní centrum stát, určitě přesvědčí místní obyvatele svým programem a klidným provozem o tom, že něco podobného tu už dávno potřebovali,“ uzavírá P. Kočí. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Předplatit KT