Vydání: 2004/4 Chybí církvi osobnosti?, 9.9.2004, Autor: Jaroslav Šebek

SOCIÁLNÍ DOKUMENT RAKOUSKÝCH CÍRKVÍ
Loni 30. listopadu, na 1. neděli adventní, byl v Rakousku oficiálně zveřejněn sociální dokument 'Sozialwort' (Sociální slovo) . Bylo to poprvé, kdy na přípravě takového materiálu spolupracovalo všech 14 křesťanských církví, členů rakouské Ekumenické rady církví. Také z tohoto důvodu byla prezentace dokumentu provázena velkým zájmem a očekáváním.

Na 138 stranách se Sozialwort věnuje hned několika oblastem společenského života. Vedle sociální tematiky se zabývá i problematikou vzdělanosti, ochrany života ve všech jeho stadiích, angažovaností křesťanů v občanské společnosti a postoji k ochraně životního prostředí. Podstatnou kapitolu v něm tvoří také vztah křesťanů ke sdělovacím prostředkům a mediální výchově. Linecký biskup Maxmilian Aichern, který se v rámci Rakouské biskupské konference věnuje sociální problematice, označil dokument za 'kompas pro myšlení, život a sociální aktivity rakouských církví'. Vídeňský kardinál Schönborn zdůraznil povinnost církví jít společnou cestou také při řešení sociálních otázek. V podobném duchu se vyjádřili i představitelé dalších křesťanských církví. Metropolita řecké pravoslavné církve v Rakousku Staikos například vyzdvihl úkol křesťanů být tvůrci pokoje, a ten předpokládá i sociální spravedlnost.

PŘÍPRAVNÁ FÁZE
Příprava dokumentu trvala čtyři roky (práce byla zahájena na počátku roku 2000) a prošla několika fázemi. Na počátku byly shromažďovány konkrétní zkušenosti z praxe jednotlivých sociálních institucí a neziskových organizací. Výsledky pak byly několikrát veřejně prezentovány a vedla se o nich široká a odborně fundovaná debata. K nejvíce diskutovaným tématům patřily otázky postavení žen ve společnosti, různé problémy, spojené s prací (vazby mezi rodinným životem a prací, mezilidské vztahy na pracovišti, nezaměstnanost a její důsledky, sociální perspektivy mladé generace atd.), ale i otázky integrace cizinců, které patří v Rakousku k velmi citlivým bodům (charitativní organizace často podrobují kritice vládní politiku vůči azylantům). Závěrečná fáze pak spočívala v redakci definitivní podoby textu na půdě Ekumenické rady církví.

CHVÁLA I KRITIKA
První týdny po zveřejnění dokumentu byly v Rakousku ve znamení četných veřejných diskusí za účasti představitelů církevního i veřejného života. V diecézi Gurk-Klagenfurt například inicioval biskup setkání podnikatelů tamního regionu. Ocenění zaznělo z různých stran, od politiků, odborů, ale i z řady občanských sdružení. Někteří komentátoři však hodnotili Sozialwort pouze jako kritiku úsporných opatření a sociální necitlivosti současné rakouské vlády. Výtky na adresu dnešní koalice (ÖVP-FPÖ) za ohrožení sociálního smíru v Rakousku se totiž objevily i v rámci diskuse o konečné podobě textu. Představitelé rakouských lidovců, kteří jsou její hlavní součástí, upozorňovali na to, že pouze hospodářská stabilita, kterou mají zaručit připravované sociální reformy, je schopná zajistit vyšší životní úroveň. Oponenti vládní politiky argumentovali tím, že přitom není možné zapomenout na lidský rozměr hospodářských přeměn. Na adresu autorů dokumentu proto padala často obvinění, že se jedná o pouhou kritiku tržního hospodářství, kterou je možné slyšet z levicových řad. Ozvaly se však i hlasy, jež tvrdily, že jde o pokus o obnovení mocenského vlivu politického katolicismu, který má v Rakousku dlouhou tradici, a je spojen také s temnou kapitolou meziválečného období, kdy byl za spoluúčasti části církevních kruhů nastolen antidemokratický systém. Jeden z koordinátorů celého projektu však těmto názorům oponoval, že církvím nešlo o vyslovení podpory pro určitý hospodářský řád nebo společenský systém, ale především o zajištění sociální spravedlnosti pro co nejširší okruh lidí. Na prahu třetího tisíciletí poskytuje dokument vodítko pro orientaci ve složitých problémech doby, je současně zakotven v evangelním poselství a přináší pozitivní zkušenost ekumenické spolupráce. Iniciativa u našich sousedů by mohla otevřít také další témata diskuse k aktuálním otázkám vztahu mezi církví a společností, kterou otevřel dokument České biskupské konference Pokoj a Dobro, vydaný v listopadu 2000.

Rakouský kardinál Christoph Schoenborn na staveništi jednoho z nových rakouských kostelů.

Snímek archiv KT