Kněží v Ugandě i díky Čechům

Vydání: 2017/35 Pietro Parolin jednal v Rusku, 29.8.2017, Autor: Jiří Prinz

Díky podpoře českých dárců zapojených do programu pražské arcidiecézní charity Adopce na dálku byli v sobotu 19. srpna v africké Ugandě vysvěceni dva kněží a čtyři jáhni.


Díky finanční podpoře českých dárců mohli dva ugandští bohoslovci dosáhnout kněžského svěcení. Snímek Bernadeta Pavlíková

„Máme velkou radost! Děkujeme Bohu, že se to povedlo. Jsme moc rádi, že jsme Bonniface mohli podporovat,“ říká jedna z dárkyň, Felicitas Špačková z Brna. Když před šesti lety hledala, koho by v rámci projektu Adopce na dálku podpořila, budoucího kněze Bonniface Muziru si vybrala zcela záměrně – aby tak podpořila víru v této africké zemi.

V případě druhého novokněze Alexe Kimpiho šlo naopak o náhodu. „Jeho čeští podporovatelé mu pomáhali už od střední školy a pokračovali v tom i poté, co se rozhodl pro kněžskou dráhu,“ vysvětluje Jarmila Lomozová z pražské Arcidiecézní charity (ACHP). A dodává, že nyní ACHP podporuje kromě Ugandy ještě několik bohoslovců v Indii.
Obřadu kněžského svěcení se přímo na místě účastnila vedoucí mise Adopce na dálku v Ugandě Bernadeta Pavlíková.  Přiznává, že událost na ni udělala velký dojem: „Jediné, co mohu říct, je to, že mě to svěcení neskutečně povzbudilo ve víře. Ta radost, s jakou novokněží a jáhni vycházeli z kostela, byla opravdu dechberoucí. Připomnělo mi to trochu atmosféru svatby: všude úsměvy od ucha k uchu. Když jsem se jednoho z kněží zeptala na jeho pocity, řekl mi jen: ‚Jsem šťastný, moc šťastný.‘ Dav rodinných příslušníků a přátel byl tak veliký, že jsme si na gratulace museli vystát dlouhou frontu,“ říká Bernadeta Pavlíková.

Na místě zaznamenala i několik zvláštností v prožívání víry ugandskými křesťany. „Pro diecézi to byla velká událost, katedrála byla úplně plná a spousta lidí musela sedět venku. V Ugandě lidé věří, že když při nějaké velké slavnosti začne pršet, je to požehnání od Boha. Proto když ke konci mše začalo z ničeho nic pršet, dobrá nálada ještě více narostla. Ačkoliv bohoslužba trvala téměř pět hodin, vůbec jsem si ten čas neuvědomovala.“

(pri)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay