Kde se bere popel na popelec

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Jiří Macháně

Již čtrnáct století zahajuje církev postní dobu Popeleční středou. Právě na tento den v týdnu se na přelomu šestého a sedmého století posunul začátek čtyřicetidenního postu. To proto, aby se z postní doby vyčlenily čtyři neděle, ve kterých si církev připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Celých deset století už vycházejí na Popeleční středu z chrámů lidé, kteří přijali na čelo popelec – znamení kříže popelem.

„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19), nebo „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1,15) zní ve stovkách kostelů po celém Česku z úst kněží, kteří označují čela svých farníků popelem. Kde se ale vzal? Tento symbol smrti a nicotnosti se získává pálením ratolestí – v českých a moravských diecézích nejčastěji jívových, tzv. kočiček.

Kočičky hodně čadí
„Když má farář dobrého kostelníka, tak ten si dá na Květnou neděli předchozího roku stranou část posvěcených kočiček, které pak spálí,“ vysvětluje P. Daniel Janáček z pražské farnosti v Řepích. Katedrální kostelník plzeňského chrámu sv. Bartoloměje Jan Šašek připojuje podrobnější návod: „Pálím je v takovém kotlíku a popel pak prosívám. Musí být ale bezvětří, protože popel je hodně jemný. Jednou jsem popel vyráběl kvůli větru v sakristii, ale už bych to podruhé neudělal. Kočičky totiž v závěru hoření doutnají a hodně čadí,“ dělí se o zkušenosti.
Popeleční středou začíná půst, období vnitřního usebrání. Biskup František Radkovský o něm říká, že je časem, kdy se má každý člověk zastavit a podívat se na sebe trochu z nadhledu. „Aby se člověk viděl, musí se ztišit, potřebuje mobilizovat své síly a k tomu slouží odříkání, sebezápor, napojení na Pána Boha v modlitbě a také otevření se lidem – snaha být jim užitečný,“ připomíná biskup Radkovský a dodává: „Co se týká sebezáporu, řekl bych, že dnes je mnohem těžší odříci si televizi nebo počítač než jídlo. Tak do toho!“


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay