Karel Stádník: sloužil církvi nejen svým uměním

Vydání: 2011/4 Vládní reformy, 18.1.2011

Ve věku 86 let zemřel v Praze 12. ledna akademický sochař Karel Stádník, autor mnoha děl sakrálního umění v našich zemích i v zahraničí. Jeho pohřeb se konal v pondělí 17. ledna v 13.30 hodin v klášterním kostele sv. Markéty v Praze na Břevnově.

Narodil se 24. srpna 1924 v Třemošné u Plzně. Na pražské Akademii výtvarných umění absolvoval v roce 1949 u profesora Otakara Španiela. Svůj talent věnoval výhradně sakrálnímu umění – ať už šlo o restaurování převážně gotických a barokních plastik nebo o volnou tvorbu. Mezi jeho nejznámější díla patří originální Křížová cesta v kostele P. Marie Královny míru v Praze na Lhotce, Křížová cesta v katedrále sv. Václava v Olomouci nebo v kapucínském kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Zvláště jeho lhotecká Křížová cesta je evropským unikátem – znázorňuje totiž jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tato Křížová cesta vznikla v politicky nelehké době po porážce Pražského jara – z umělé pryskyřice ji Karel Stádník vytvořil v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty se po pádu komunismu stalo inspirací pro kardinála Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva (v režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížova cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“). Celá řada pražských chrámů vděčí Karlu Stádníkovi také za sochařsky pojednané oltářní stoly – počínaje kostelem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech přes Sv. Havla, Sv. Markétu v Břevnově až po poslední realizaci v kostele P. Marie a slovanských patronů v Emauzích. Jeho díla najdeme ale i mimo hlavní město. Například pro kostel sv. Václava v Břeclavi navrhl oltář, ambon a sedes a je autorem i zdejší Křížové cesty. Oltář podle jeho návrhu najdeme rovněž ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. Do Stádníkova obsáhlého díla patří i významné restaurátorské práce (např. Mistr I. P. v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze) či portrétní obrazy. Karel Stádník sloužil církvi nejen svým uměním, ale také jako vůbec první český trvalý jáhen. Vysvěcen byl tajně kardinálem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay