Vydání: 2009/40 Papež Benedikt XVI. v České republice, 29.9.2009, Autor: Jiří Macháně

Vzápětí po odletu Benedikta XVI. zpět do Říma jsme se obrátili na dva naše biskupy s prosbou o ohlédnutí za jeho návštěvou:

Kardinál MILOSLAV VLK


Tato návštěva byla takovým vrcholem mého biskupského působení. Cítím to tak zvláště proto, že byla obzvlášť vydařená. Svatý otec byl nadmíru spokojen, sám svůj pobyt v Česku nazval mimořádnou návštěvou, což nám sdělil dnes při společném obědě. V Boleslavi se dotýkal naší duchovní historie, přišel do místa, kde byl zavražděn svatý Václav, klečel zde před jeho lebkou, uctil i Palladium země české. Viděl jsem, jak to nesmírně citlivě vnímal. Jel jsem s papežem v Boleslavi v papamobilu a musím dosvědčit, že mladí lidé jej opravdu mimořádně nadšeně pozdravovali. Papež tím byl silně dojat a říkal mi, že je to veliký prožitek. Říkal mi, že před návštěvou různá média hovořila o nejateističtější a nejsekularizovanější zemi, ale že se mu naopak zdá, že je tu pořádný kus živé víry. Že jsou tu lidé, kteří svoji víru žijí a že to na něj působí jako veliká naděje této země.
Papež byl také dojatý z dětí a rodin u Jezulátka. Viděl děti, naději církve i této společnosti, opravdu zblízka. Rodina bylo také téma, které v jeho projevech znovu a znovu zaznívalo. Návštěva byla vynikajícím způsobem připravená. Je třeba stále děkovat všem, kdo ji chystali.
Po těch třech dnech se cítím skutečně hodně unavený, ale je to taková sladká únava.


JAN BAXANT, litoměřický biskup


Papež už odletěl. A když se ohlížím za jeho návštěvou, těžko hledám slova. Je to pro mě opravdu něco neopakovatelného a neuvěřitelného, hluboce radostného a současně nesmírně zavazujícího. Když vidím, jak může pracovat s takovou noblesou a ve svém věku, navíc celoživotně a důsledně ve službě církvi a Pánu Ježíši, je to pro mě příklad. Jako biskupa mě to zavazuje, abych dohnal ve svém vlastním činění a konání své nedostatky.
Je to velmi skromný a tiše plachý muž. Potkal jsem jej prvně před patnácti lety, kdy přijel jako kardinál a prefekt kongregace do semináře a na fakultu na přednášku. Působí pořád stejně. Nejvíc jsem prožíval setkání s akademickou obcí. Víte, v katolickém Římě papeže nepustili na univerzitu, protože k němu měli výhrady. A tady, jak se říká v ateistické zemi, je velmi vzácným hostem věhlasné univerzity. Ten paradox mě velice zaujal.
Velmi příjemný byl závěrečný oběd se Svatým otcem. Seděli jsme kolem velikého stolu. Po skončení oběda si s každým z nás potřásl rukou.
Když jsem k němu přicházel, hned věděl, že jsem biskupem litoměřickým. Řekl jsem mu, že litoměřická diecéze mu už dala dárek. Každé pondělí jsme se za něj modlili Krédo a rozhodli se pro jeden sebezápor, dobrý skutek. Řekl mi, že to je nejhezčí dárek, který tu dostal.

Promluvy papeže a proslovy prezidenta lze nalézt na www.navstevapapeze.cz nebo v tomto čísle Katolického týdeníku.