Jubileum statečné řeholnice

Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008, Autor: Václav Štaud

Před deseti lety, 21. června 1998, prohlásil papež Jan Pavel II. ve Vídni za blahořečenou sestru Marii Restitutu, občanským jménem Helenu Kafkovou. Ve dvou diecézích – bez ohledu na státní hranice – si věřící minulou sobotu připomněli toto výročí.
V rodné farnosti světice v Brně-Husovicích celebroval děkovnou mši svatou biskup Vojtěch Cikrle. „Do podoby drahokamu byla dobroušena ve vězení, v čase čekání na smrt. Tam už celé okolí vnímalo, že ona patří jen Bohu. Její přímluva by měla pomáhat každému z nás lépe žít a s láskou plnit úkoly právě v tom poslání, které nám Pán svěřil,“ zdůraznil biskup Cikrle.
Vídeň si výročí blahoslavení připomněla v katedrále sv. Štěpána bohoslužbou, které předsedal generální sekretář Rakouské biskupské konference P. Ägydius Zsifkovitz. Účastníky z Moravy uvítal česky a ocenil, že v brněnské diecézi je už úcta k blahoslavené Restitutě výrazně rozšířena. Mezi dvěma desítkami koncelebrujících kněží byl také farář z Brna-Lesné P. Pavel Hověz. Jeho farnost s duchovním centrem (nese jméno sestry Restituty) nedávno nově vznikla právě z části Restitutiny rodné husovické farnosti. „Potěšilo mě, když hlavní celebrant vyzvedl skutečnost, že blahoslavená řeholnice také trvale spojuje oba naše národy,“ uvedl P. Hověz. „Nebyl to pouhý řečnický obrat. Například s vídeňskou farností Brigittenau, kde blahoslavená prožila své mládí, máme velmi čilé vztahy. Začalo to před lety pomocí některých našich farníků při pátrání po dokladech, potřebných k beatifikačnímu procesu. A pokračujeme několikrát ročně pravidelnými vzájemnými návštěvami, které si poutníci po stopách sestry Restituty z obou stran hranice už velmi oblíbili,“ dodal farář Pavel Hověz.
K desítkám zúčastněných poutníků z Brna--Lesné se na závěr slavnosti srdečně přihlásila i řada vídeňských Čechů, emigrantů z různých období a jejich potomků, kteří sestru Restitutu považují vedle sv. Klementa Maria Hofbauera za svoji hlavní nebeskou patronku.



Sestra Marie Restituta se narodila roku 1894 v Brně. Po dvou letech její rodina odešla do Vídně. Tam Helena vyrostla, studovala, vstoupila do kláštera. Za druhé světové války byla gestapem zatčena v nemocnici na udání lékaře, který údajně nalezl v jejím koši průklepový papír, na němž byla napsána báseň zesměšňující hitlerovské Německo. Byla obviněna z velezrady a po třináctiměsíční vazbě popravena. Vězeňský duchovní napsal po její smrti do úmrtní knihy: „Svým příkladným chováním v cele smrti přivedla několik spoluvězňů do katolické církve.“ (red)

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay