Je nutné otevřít se pro znamení současné doby

Vydání: 2008/13 Jsem starý, nemůžu najít práci, 25.3.2008, Autor: Václav Štaud

P. Wojciech Zubkowicz SAC, šéfredaktor časopisu Apoštol Božího milosrdenství, byl pověřen funkcí delegáta České biskupské konference na nastávajícím světovém kongresu o Božím milosrdenství v Římě. Pateru Wojciechovi ze společenství kněží a bratří pallotinů ve Staré Boleslavi jsme položili několik otázek:

Proč je právě nyní třeba šířit v církvi nové kulty?

Je pravda, že církev dva tisíce let pracovala s mnoha prostředky spásy, otázkou ale je, zda a nakolik lidé v dnešní době tyto prostředky používají. Pokud ne, tak proč? Úcta k Božímu milosrdenství ale není novým kultem. Nové jsou jen formy úcty: obraz, svátek Božího milosrdenství, Hodina milosrdenství a Korunka – ty, které Pán Ježíš předal sv. sestře Faustyně. Jsou znovuobjevením jádra naší víry: milosrdného, láskyplného Otce, který k nám přichází v osobě Ježíše Krista. Tento obraz se z nás i z dnešního světa nějak vytratil, proto ho potřebujeme obnovit. A právě k obrazu takového Boha nás vede kult Božího milosrdenství. Pán Ježíš jasně řekl sestře Faustyně, že lidstvo nenajde pokoj, dokud se nebude utíkat k jeho milosrdenství.

Na spisy svaté Faustyny ale církev pohlížela nejdříve s výhradami...
Církev byla a je opatrná, pokud se jedná o soukromá zjevení. Je pravda, že k šíření této úcty hodně pomohl Jan Pavel II. Osobně si myslím, že jeho postoj a názory pramenily z prorockého daru, který v sobě měl: cítil „znamení doby“. Ve své encyklice o Božím milosrdenství, Dives in misericordia, papež napsal: „Současný člověk se často s velkou úzkostí ptá, jaké je řešení těch hrozivých napětí, která se navršila ve světě a vytvořila mezi lidmi. A jestliže se již někdy neodvažuje vyslovit slovo ,milosrdenství‘, nebo již ve svém svědomí, zbaveném všeho náboženského, pro ně nenalézá odpovídající slovo, tím více je třeba, aby církev toto slovo vyslovovala nejen za sebe, ale za všechny lidi naší doby.“

Které další země vedle Polska nejvíce pokročily v pochopení, že Boží milosrdenství patří k nejcennějším pokladům lidstva?
Na vývoj úcty k Božímu milosrdenství v Polsku určitě mělo vliv to, že Faustyna a Jan Pavel II. byli Poláci. Dnes není pochyb, že se úcta k Božímu milosrdenství na základě zjevení sestry Faustyny šíří po celém světě. Jen náš řád v Koreji vydává přes čtyři tisíce kusů výtisků časopisu Apoštol, vytiskli jsme tam také Deníček sestry Faustyny v korejštině. Hodně je ctitelů v Brazílii, Mexiku, Africe, Francii a na Slovensku, kde vychází Apoštol dokonce ve více než třicetitisícovém nákladu. Chtěl bych přitom zdůraznit, že nejen pallotini šíří úctu k Božímu milosrdenství. Všude lze najít duchovní a laiky, kteří to také dělají.

A jak si vysvětlit, že tato úcta prožívá svůj rozkvět právě v současné době?
Vzpomínám na slova otce arcibiskupa Jana Graubnera, který ve svém úvodním slově do jednoho z čísel „Apoštola“ napsal: „Vidím dnes šířenou úctu k Božímu milosrdenství jako velký Boží dar pro naši dobu, jako božský lék. Podobně jako po dlouhá staletí byla takovým lékem úcta k Božskému Srdci Ježíšovu. Už svatá Gertruda koncem 13. století píše, že Pán ponechal úctu k Ježíšovu Srdci do doby, kdy všeobecná vlažnost ovládne lidská srdce, aby je roznítil ohněm své lásky.“ Jen těžko s tím nesouhlasit...

V čem je hodnota modlitby Korunka k Božímu milosrdenství?
Pán Ježíš ve svých zjeveních několikrát sestře Faustyně ukazoval hodnotu a sílu této modlitby. S ní spojil také své přísliby, že skrze modlitbu Korunky dá rád vše, oč ho lidé budou prosit, bude-li to shodné s Boží vůlí. Zvláštní milosti Pán Ježíš slíbil v hodině smrti nejen těm, kteří se budou Korunku k Božímu milosrdenství modlit, ale také těm, za které se tuto modlitbu někdo pomodlí. „Každý, kdo se ji bude modlit, dosáhne velkého milosrdenství v hodině smrti. Kněží ji budou dávat hříšníkům jako poslední záchranu.“ Ježíš svaté Faustyně dále řekl: „Napiš, že když se tuto Korunku budou modlit u umírajících, postavím se mezi Otcem a umírající duší – ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel.“

Jaký je rozdíl mezi Korunkou a modlitbou růžencovou?
Rozdíl spočívá v tom, že v růženci rozjímáme společně s Pannou Marií, co pro nás Bůh udělal, aby v nás vzpomínka na tyto události posilovala víru a povzbuzovala nás k životu dle vzoru Panny Marie. V Korunce se obracíme přímo k Bohu Otci a prosíme o milosrdenství pro nás a pro celý svět. Slovo „k nám“ znamená osobu, která se modlí, a též lidi, za které touží a je povinná se modlit. Slova „i k celému světu“ znamenají všechny lidi na celém světě a také duše v očistci.

Platí pro modlitbu Korunky nějaká zvláštní pravidla?
Tady musím říct důležitou věc. Často lze zaslechnout, že úcta k Božímu milosrdenství je taková „lidová“, že stačí „odříkat“ Korunku ve tři hodiny odpoledne... Tak to není, a kdo si to myslí, hodně se plete. Nikde není řečeno, že by se měla Korunka modlit ve tři hodiny odpoledne během Hodiny milosrdenství. Pán Ježíš ohledně této hodiny doporučuje v první řadě pomodlit se pobožnost křížové cesty. Korunka nebo jakákoliv jiná forma úcty k Božímu milosrdenství také není žádnou „jízdenkou“ do ráje. Úcta k Božímu milosrdenství nikoho nezbavuje povinnosti vést opravdový křesťanský život, ale jen připomíná, pomáhá a motivuje nás, abychom o takový život stáli a snažili se o něj.

Můžete přiblížit význam milostného obrazu Pána Ježíše?
O významu tohoto obrazu svědčí přísliby, které s ním Pán Ježíš spojil. Sestra Faustyna nám přináší jeho slova: „Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji ti. Toužím, aby byl tento obraz uctíván nejprve ve vaší kapli a na celém světě. Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. Slibuji také už zde na zemi vítězství nad nepřáteli a obzvlášť v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou slávu.“

A symbolika obrazu?
Tento obraz je nádobou pomoci, ze které mohou lidé čerpat Boží milosti. Není přitom důležité, jakou má uměleckou hodnotu, pokud zachovává pět důležitých symbolů, jejichž pomocí se nám zde zjevuje obraz milosrdného Boha, nabízejícího nám spásu.
První symbol je pozdvižená ruka. Nechce pokárat, je to ruka, která žehná a obdarovává štěstím. Druhým symbolem je postava Ježíše, který jakoby kráčí k nám. Bůh tím chce ukázat, že nečeká neporušený na svém trůnu, až se k němu hříšník sám přiblíží, ale běží naproti marnotratnému synu, objímá ho a těší se, že se vrátil a ožil. Třetím symbolem je levá ruka. Ježíš ukazuje na své srdce jako pramen milosti. Toto srdce bylo probodnuté na kříži a vytryskla z něj krev a voda, symboly svátostí. Srdce je také symbolem lásky, která je hlavním důvodem zjevení tajemství Božího milosrdenství.

A co na obrazu symbolizují paprsky?
Paprsky znázorňují krev a vodu, mučednictví a milost, utrpení a štěstí. Milost často přichází skrze utrpení. Kristus rozdává plody svého umučení celému tvorstvu. Milosti přicházejí skrze svátosti, zvlášť svátost smíření a eucharistie, jejichž správcem je církev. Posledním symbolem jsou slova: Ježíši, důvěřuji ti. Přijmout milost, která pramení z utrpení, a někdy také skrze utrpení, vyžaduje totiž důvěru. Je třeba, abychom celou svou důvěru vkládali jen v Boha, tak, aby on sám byl naší konečnou nadějí.

Co je účelem nastávajícího Světového kongresu o Božím milosrdenství?
Kongres začne v Římě 2. dubna, v den třetího výročí úmrtí papeže Jana Pavla II. Pak jsou naplánovány kontinentální kongresy (2009), národní kongresy (2010), diecézní kongresy (2011) a další světový kongres v roce 2012. Jeho hlavním iniciátorem je kardinál Schönborn z Vídně, který v listopadu 2007 řekl kardinálům: „Proslovy Jana Pavla II. v Krakově v roce 2002 můžeme považovat za závěť. Jejím prostřednictvím nám polský papež řekl, abychom naléhavě dali všem lidem poznat Boží milosrdenství. Pán dal zřetelnou odpověď na tuto výzvu. Povolal k sobě Jana Pavla II. v neděli Božího milosrdenství v roce 2005. Bylo to jako Boží podpis, razítko. Na mezinárodní setkání v Lagiewnikách v roce 2005 přijelo 150 kněží z celého světa. Položili jsme si otázku: Jakým způsobem odpovědět na tuto univerzální výzvu? Jak v tom pokračovat? Tehdy dozrála myšlenka světového kongresu. Byla přijata mezinárodním způsobem na všech úrovních a vyvolala velký, všeobecný, teologický a duchovní zájem.“

Jak reprezentativní bude obsazení kongresu a co by měl přinést?
Kongres otevře mše svatá se Svatým otcem, potom budou pokračovat konference, workshopy, koncerty a samozřejmě společná modlitba. Kongresu se zúčastní kardinálové Schönborn, Ruini z Itálie, Backis z Litvy, Dziwisz z Polska, Barbarin z Francie, Arinze z Nigerie, francouzský misionář, autor mnoha knih Daniel Ange a další osobnosti. Cílem kongresu je odpověď církve na výzvu papeže Jana Pavla II. naléhavě dát všem lidem poznat Boží milosrdenství. Věřím, že nám všem Duch Svatý ukáže cestu. Podrobný program a více informací lze už nyní najít na webových stránkách českého vydání Apoštola: www.apostol.cz.

Časopis Apoštol Božího milosrdenství vydáváte už třetí rok. Je úspěšný?
„Apoštol“ v současné době vychází v nákladu osmi tisíc kusů. Rozesíláme ho po celé republice a je také k dostání ve všech karmelitánských knihkupectvích. Pro mě osobně je to další důkaz toho, že lidé v dnešní době potřebují slyšet poselství o milosrdném otci. Potvrzují to i mnozí čtenáři, kteří nám píšou nebo volají.

Jaké další úkoly plní Společnost katolického apoštolátu? Můžete přiblížit český význam názvu pallotini?
„Pallotini“ je název, který pochází z příjmení našeho zakladatele, sv. Vincence Pallottiho. Byl to Ital, římský kněz, který žil v 19. století. Jeho hlavní myšlenkou byla idea sjednocení katolického apoštolátu, kde by všichni, duchovní i laici, měli společně hlásat evangelium. Pallotti upozorňoval, že je třeba být otevřeným pro znamení doby a dělat všechno pro to, aby se svět zamiloval do Ježíše. Z toho důvodu pallotini jako řád pracují na různých místech a v apoštolských oblastech (misie, masmédia, školy, hospice, věznice, armáda, dětské domovy, farnosti, poutní místa). Na světě je nás přes dva tisíce a v Čechách jsme od roku 2002.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay