Jak se k sobě mají křesťanství a armáda

Vydání: 2008/47 Co víme o Romech?, 18.11.2008

Nastavit nepříteli druhou tvář?
Neodporuje samotná podstata armády Ježíšově výzvě: Udeří-li tě někdo do tváře, nastav mu druhou?
Stojím plně na straně velikána křesťanského starověku, biskupa a učitele církve sv. Augustina, který na sklonku života v jednom ze svých dopisů napsal: „Je možné a mnohdy i správné dle Kristových slov nastavit svoji druhou tvář. Nicméně nikdy nám není dovoleno nastavit tvář druhého.“ Celý problém dovoleného použití vojenské síly je z křesťanského hlediska totiž spojen nikoliv s jednáním na vlastní obranu, ale s jednáním, které má ochránit ty, kteří jsou nám svěřeni. A odvažuji se tvrdit, že armáda je i v současném světě mnohdy jediným nástrojem na nezbytnou ochranu těch, za které mají stát a jeho představitelé přímou zodpovědnost. Mnohdy však také ne…
TOMÁŠ HOLUB, bývalý hlavní kaplan AČR, poradce ministryně obrany

Dobrý život křesťana v armádě?
Můj syn jde do armády. Jak se k tomu mám jako matka postavit?

Dospělý syn musí jít v životě svou vlastní cestou: cestou, kterou si sám zvolí. Předpokládám proto, že nepotřebujete teorii, ale jde vám o to, abyste rozhodnutí svého syna vnitřně přijala. Podívejme se na dva vojáky z evangelií...
Prvním je setník, který má nemocného služebníka a prosí Ježíše, aby ho uzdravil. Přitom vyjadřuje tak velkou víru v uzdravující moc Ježíšova slova, že Ježíš žasne. A my se (mírně upravenými) slovy tohoto vojáka a pohana modlíme vždy před přijetím eucharistie. Setkáváme se tedy s člověkem, který je vnímavý ke svému bližnímu (podřízenému!) a ačkoli nepatří ke společenství vyvoleného národa, je otevřený pro Boží tajemství, na které odpovídá konkrétní vírou v Ježíšovo působení.
Druhým příkladem je další setník – ten, který stojí u Ježíšova kříže. Jeho vojáci nebyli žádní beránci, vůči Ježíšovi projevili svou bezcitnost a krutost. Přesto si tento člověk uprostřed tvrdých chlapů kolem sebe uchovává vnitřní vnímavost, takže – zatímco náboženští „profesionálové“ jsou hluší a slepí vůči Božímu působení v Ježíšovi – právě on v Markově evangeliu poznává a definitivně zvěstuje, že ukřižovaný Ježíš je Boží syn!
Jednoduše řečeno: i ve vojenském prostředí s jeho specifičností, někdy i drsností, může člověk zůstat vnímavý a citlivý pro bližní i pro Boha. Domnívám se, že dva základní postoje, které od vás syn potřebuje, jsou respekt k jeho rozhodování a důvěra, že chce žít dobře a pravdivě – a to i v armádě.
JAN PACNER, kaplan Univerzity obrany Brno

Může křesťan zabíjet?
Není hříchem cvičit se na zabíjení?

Jsem si jist, že pokud by voják byl hladový po zabíjení a těšil se do války, považovala by ho armáda za nebezpečného. Na boj však musí být připraven, a tedy i na možnost, že zabije. Považuji však za nedostatečné, když se my křesťané díváme na složité otázky spojené s armádou pouze z perspektivy hříchu. Možná bychom se na lidi, kteří oblékají uniformu a slouží se zbraní v ruce, měli dívat také z perspektivy kříže. Žijeme totiž ve světě, kde se zabíjí, kde se zneužívá moc a využívá násilí a kde je nutné tomuto zlu stavět mantinely a čelit mu. A to dost dobře nejde s rukama složenýma v klíně. Voják je mnohdy ten, kdo je do tohoto zla vržen, kdo na vlastní kůži zakouší pozemské peklo a na jehož duši to zanechává hrozné stopy. To, s čím se pak musejí vypořádávat, je kříž, který na ně byl naložen – a církev by jim neměla nabízet odsouzení, ale spíše modlitbu a podporu.
MIROSLAV JORDÁNEK, kaplan 4. brigády rychlého nasazení Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 24. – 30. října 2017

Sezóna „troubených“ mší

Svátek sv. Huberta – patrona myslivců – si po celém Česku připomínají tisíce věřících nimrodů.

celý článek


Sněmovna v novém

Víkendové volby radikálně proměnily složení Sněmovny. Do lavic usednou zástupci devíti stran, některé poprvé. Naleznou zde zastání hodnoty, na kterých křesťanům záleží?

celý článek


Společně cestou smíření

Od oné události uplynulo 500 let. V saském Wittenberku tehdy ještě augustiniánský mnich Martin Luther uveřejnil 95 tezí proti odpustkům. Stalo se tak 31. října 1517. Tímto…

celý článek


Namísto děsu nabídněme naději

Rozsvícené dýně a nevkusné atrapy symbolizující smrt. Děti v černých maskách se v předvečer svátku Všech svatých sice bojí, ale také se smějí a hlavně slaví. Co…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay