Jak se daří nabídnout víru

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Jiří Macháně

Rozhovor s členem komise pro statistická východiska a analýzu
Jednou z komisí, která připravuje podklady pro druhé zasedání Plenárního sněmu katolické církve v České republice, je i Komise pro statistická východiska a analýzu. Nejen o výsledcích sčítání účastníků bohoslužeb, ale i o dalším vývoji početního stavu údů Kristova Těla jsme hovořili s jedním z členů sněmovní komise, s pastorálním teologem P. Petrem Žůrkem.


Vaše komise má za úkol rozebrat a interpretovat situaci církve v prostředí české společnosti. Jaký mají podle vás v tomto ohledu význam výsledky nedávného sčítání počtu věřících na nedělních bohoslužbách?
První čísla ukazují kvantitativní ukazatele účasti na liturgické části činnosti církve. Úbytek návštěvníků bohoslužeb asi 2,2 % za pět let je téměř na hranici statistické chyby. Horizont delší - například dvaceti let - je ovšem předznačen a můžeme očekávat podle mého názoru pokles o 10-20 %. Naši pozornost si však zaslouží už výsledek tohoto sčítání, zvláště tam, kde je zcela patrný pokles, jako například v brněnské diecézi (okolo 10 %). Tento výsledek je jistě spojen i s věkovou strukturou věřících, a zvláště s postupným vymíráním obyvatelstva, které bylo celoplošně katechizované ve školách do začátku padesátých let minulého století. Tento úbytek jistě bude pokračovat i v příštích patnácti až dvaceti letech.

Výsledky ale také hovoří o stabilizované situaci v bohoslužebné činnosti církve, která však nevykazuje dynamiku zásadnějšího početního růstu. Právě otázkami růstu farních společenství a pastorační péče v méně obvyklých situacích by se měla zabývat naše teologicko-pastorační reflexe a činnost. Na druhé straně by mělo následovat také trvalé evangelizační úsilí ve prospěch celé společnosti.

Lze z dat, která máte k dispozici, formulovat trend, z něhož by se dalo odhadnout, kolik bude v českých a moravských kostelích věřících například za dvacet let?
Trend posledních asi dvanácti let (kromě prvního období po roce 1989) je ve většině ukazatelů mírně klesající nebo stagnující. Mírný růst je u počtu trvalých jáhnů, i počet kněží v posledních letech neklesá, podařilo se rozhýbat či iniciovat mnoho dobrých činností. Sčítání nezahrnuje aktivity jako pastorační péči o nemocné, vojáky, v charitativních zařízeních, péči v nejrůznějších sociálních zařízeních či v dalších méně obvyklých situacích. Bezprostředně se spolu s nedělní bohoslužebnou činností tato péče přímo dotýká jistě více než jednoho milionu věřících a lidí dobré vůle.

Česká republika se potýká s úbytkem obyvatelstva. Jak závažný je to faktor pro pokles lidí v kostelích?
Úbytek obyvatelstva není zatím alarmující, ale určitý vztah mezi poklesem obyvatelstva narozeného na našem území a počtem návštěvníků nedělních bohoslužeb zde jistě je. Protože se procentuálně jedná o velmi nízkou hodnotu, nepovažoval bych ji za zásadní problém. Otázkou spíše zůstává, jak se daří oslovovat naši společnost a naše konkrétní nepraktikující přátele a nabídnout jim víru jako konstruktivní životní program, který najde vyjádření i v bohoslužebném shromáždění.

Souhlasíte s názorem, že kněží není málo, ale je málo věřících?
Pokud nám stačí očekávání, že kněz vysluhuje svátosti, pak skutečně kněží nemáme výrazný nedostatek. Ježíš nám ale nepřipomínal, abychom především v neděli sloužili několik mší svatých, ale sám náš život se má stát bohoslužbou. Myslím si, že tváří v tvář naší společnosti máme velké úkoly, a nebudou na ně stačit pouze kněží ani jiní "profesionálové", ale každý Kristu věřící bude mít podle darů, kterých se mu dostalo od Pána, dřiny až nad hlavu.

Jak je to se zastoupením generací v rámci církve? Jak je na tom mládež? Klesá její zájem a viditelná účast na životě církve?
Obecně platí, že masivní školní katechizace měla vliv na generaci účastníků bohoslužeb - ti jsou však dnes již seniory a se střední generací je to už jinak. Vliv měla i má rodina, tradiční prostředí či prostředí vyznavačské, osobní angažovanost v církvi a tak dále. Odpověď není vůbec jednoduchá, ale vyžaduje pečlivou analýzu.

A mládež? Rozhodně je jí méně, protože ročníky nejsou tak početné. Nároky na dnešní mladé lidi jsou také jiné a rovněž možnosti, jaké mají. V pastoraci se rozhodně nelze spokojit s naučenými formulkami z fakulty, ale je nutné minimálně skrze dialog a naslouchání doprovázet mladé a "nedivit se ničemu". Kristus miluje i současného mladého člověka. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay