Jak církev loni hospodařila?

Vydání: 2018/48 Biskupové přivítali nuncia, 27.11.2018, Autor: Tomáš Kutil

Církev se na cestě osamostatnění od státu vrací k přímému hospodaření. Vloni tak získala 498 milionů korun.

Snímek Lesní správa AP

Jedním z hlavních oborů podnikání je tradičně lesnictví, zasažené suchem, škůdci a nižší výkupní cenou. Diecézní lesy letos kvůli kalamitě vysadily více než 7,2 milionu stromků, čili dvě sazeničky na jednu domácnost.

Minulý týden česká katolická církev zveřejnila výsledky svého hospodaření v roce 2017. „To, co jsme vydělali, jsme prakticky použili na naši hlavní činnost. Tak by to mělo být,“ komentoval využití zisku ekonomický poradce ČBK Karel Matyska. Takřka stejná suma, kterou se podařilo získat podnikáním a investicemi, totiž byla zapotřebí na duchovní péči, sociální práci a školy. Konkrétně 486 milionů korun.

Celkové náklady na hlavní aktivity církve, tedy duchovní, sociální a vzdělávací činnost, se vloni zvedly o desetinu na 2,8 miliardy korun. Státní příspěvek na platy ale zároveň klesl o pět procent na 803 milionů. O osmdesát milionů na 755 milionů korun se snížily i příjmy z darů a sbírek. V dotacích od EU, státu či krajů získala pak církev 657 milionů.

Co stát vrací, církev investuje

Značnou část rozpočtu tvoří splátka státu za nevydaný majetek v tzv. církevních restitucích. Loni to bylo 1,3 miliardy korun pro všechny diecéze dohromady. Tyto peníze se církev snaží investovat. Vloni tak šlo 987 milionů korun do nemovitého majetku včetně lesů a polností, 654 milionů pak představovaly finanční investice.

Velkou část příjmů katolické církve by do budoucna měly přinášet lesy a zemědělská půda. Každá diecéze má nyní svůj podnik, který její lesy spravuje. Tyto firmy zaměstnávají 335 lidí a dalších 2 500 drobných živnostníků najímají na přímou práci v lesích. „Každá farnost měla před znárodněním nějaké polnosti či kus lesa. To byl zdroj jejích příjmů. Vracíme se tedy k něčemu, co je pevnou součástí církevní tradice,“ vysvětlil na tiskové konferenci ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.

Církev nyní hospodaří na 150 tisících hektarech půdy. „Hospodaříme udržitelným způsobem. Máme velký respekt k tomu, co nám v lesích předkové odkázali, a uvědomujeme si, že nové stromy sázíme pro další generace,“ dodal biskup David.

Loňské a letošní sucho a velký pokles spodní vody stromům velmi škodí, usychají a jsou i méně odolné vůči škůdcům. „Loni jsme proto museli těžit zhruba o 30 % více, než bylo v plánu,“ vysvětlil Petr Skočdopole, ředitel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. To s sebou nese větší náklady například na sázení nových stromků na místa zasažená suchem. Diecézní lesy se loni rozrostly o 5,5 milionu sazenic. Letos se počítá se 7,2 miliony.

Kalamitní stav v lesích řeší v sousedství také Německo a Rakousko, a tak je na trhu nadbytek dřeva a jeho cena tím klesá. „U některých dřevin až o polovinu. Příští rok bude pro lesní hospodaření zřejmě nejtvrdší za dvacet let,“ podotkl ředitel Skočdopole. Je však přesvědčen, že i přesto skončí hospodaření diecézních lesů se ziskem. Lesníci dbají též na to, aby nově zasazené stromy byly druhově pestré.

Stamiliony na kostely

Církev se loni věnovala samozřejmě i obnově tzv. kulturního dědictví, tedy kostelů a jiných památek. Vydala na ně 725 milionů korun, což je o 21 milionů více než v roce 2016. V majetku diecézí je na 4 700 kaplí a kostelů, kromě toho se církev stará i o řadu klášterů a dalších historických objektů, celkem jich je 6 500. Opravy by se neobešly bez evropských dotací. „Dát dohromady i malou (nutnou finanční – pozn. red.) spoluúčast je ale někdy složité. Například v Horní Polici opravujeme kostel a náklady jsou 120 milionů korun. Farnost, kterou tvoří zhruba třicet lidí, se podílí deseti miliony,“ přiblížil P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK.

Kostely se také více otevírají, a to i turistům. Například projekt Otevřené chrámy Ostravska zaznamenal loni 130 tisíc vstupů. A za letošek už je jich o čtyřicet tisíc více. Na vzdělávání a sociální projekty šlo z rozpočtu diecézí 140 milionů korun. Novinkou je například sociální podnik Melivita, který dodává zdravé svačiny do některých škol v ostravsko-opavské diecézi. A v Kroměříži vznikla lesnická škola. Příští rok by se pak mělo otevřít nové církevní gymnázium sv. Augustina v Praze.

Katolická církev dává práci 15 tisícům lidí. Tři a půl tisíce jich pracují přímo pod biskupstvími, včetně duchovních. Dalších téměř osm tisíc lidí zaměstnává Charita ČR, další čtyři tisíce lidí pracují v církevních školách. Na mzdy celkem loni církev vydala 1,12 miliardy korun.

„Nechceme bohatnout, naším cílem je finanční nezávislost. Musíme počítat s tím, že příjmy budou dál klesat, proto si musíme dobrými investicemi zajistit jejich náhradu,“ uzavřel Matyska.

TOMÁŠ KUTIL
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay