26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Iráčtí křesťané se tu cítí bezpečně

14. 3. 2017

|
Tisk
|

Přesně před rokem přijeli do země, kde nikdy nebyli. Dnes už se domluví česky, našli si zaměstnání a začlenili se do farností. Skupina dvou desítek křesťanů našla díky Generaci 21 nový domov v Praze.

Vydání: 2017/11 Dobrou knihu letos „ulovil“ P. Jan Rybář, 14.3.2017, Autor: Tomáš Kutil



„Je mi tady moc dobře, cítím se bezpečně, nebojím se chodit sama po městě. Lidé jsou na mě hodní,” vysvětluje sice v jednoduchých větách, ale srozumitelnou češtinou Rana. Mladá usměvavá dívka musela z Iráku odejít se svou rodinou kvůli válce. V Praze studuje na Křesťanském gymnáziu, jejím snem je být právničkou. Velmi rychle se naučila pro ni do té doby neznámé písmo – latinku, statečně se pere i s předměty, které v Iráku studovala jen velmi málo, jako jsou fyzika nebo chemie. Díky obrovské píli – po příchodu ze školy znovu usedá k učebnicím – dělá velké pokroky.
„Naše budoucnost je tady v Česku, do Iráku se nevrátíme,” říká rozhodně. Přestože měla kamarády i mezi muslimy, jako křesťanská rodina to neměli jednoduché. Rana nemohla nikam chodit sama, vždy jedině ve větší skupině. Jejího bratrance zabili teroristé o Vánocích. Vtrhli do obchodu, kde zrovna nakupoval, a všechny lidi tam postříleli.
V Česku se celá její rodina cítí dobře. Ona i její bratr studují, maminka se učí česky, otec si našel práci. „O dalšího chlapce – Firase – se moc hezky postarali skauti. Je trochu handicapovaný, proto kvůli němu museli upravit program schůzek a také zajistit jeho dopravu na schůzky a zpět. Přijali ho mezi sebe a otevřel se mu nový svět. Díky tomu dělá velké pokroky a je velmi šťastný,” popisuje Martina Theimer Bejšovcová z koordinačního týmu pomoci uprchlíkům.
Štvavá reportáž to zkomplikovala
Díky farnostem sv. Anežky na Spořilově a sv. Prokopa na Žižkově se uprchlíci začlenili i do církevních společenství. Chodí na bohoslužby a účastní se i dalších aktivit (např. výletů), Rana dokonce občas čte přímluvy.
Pomoc farností byla zásadní i v praktické rovině. Jedna farnice nejprve zajistila hotel, kde mohli první měsíce společně bydlet, poté pro ně hledali byty. „Vše hodně zkomplikovala štvavá reportáž TV Prima o skupině uprchlíků v Jihlavě. Po jejím odvysílání se lidé tamním migrantům začali vysmívat a oni i kvůli této atmosféře odešli do Německa. I lidé tady v Praze začali být méně vstřícní a bylo mnohem složitější najít pro naši skupinu byty,“ popisuje Jiří Mataj z farnosti sv. Anežky, který pomoc první měsíce koordinoval. Ve farnosti se už během setkání Taizé v prosinci 2014 zformovala skupina aktivních lidí, kteří se pak společně zapojili i do pomoci uprchlíkům. Své síly nabídlo zhruba šedesát lidí, kteří Iráčany začali učit česky, doprovázet je na úřady či k lékaři, pomáhali jim se zajištěním školní docházky pro děti nebo s hledáním práce.
Farnosti jim trochu nahradily i jejich původní široké rodiny. „Lidé je zvali na obědy, večeře a oni to rádi přijímali. Jsou zároveň velmi pohostinní, takže i u nich doma se na oplátku vystřídalo velké množství lidí – a tato setkání stále pokračují,“ popisuje Jiří Mataj. „Rodina v jejich pojetí není pět lidí, ale tak padesát – i s celým širokým příbuzenstvem. Proto jsou pro ně tato setkání velmi důležitá, nahrazují jim domov,“ doplňuje Martina Bejšovcová. Zásadní byla zpočátku i pomoc překladatelů-dobrovolníků. Většinou šlo o Iráčany, kteří v ČR žijí už delší dobu. Bez nich by tato setkání nebyla možná.
Víra v Boha spojuje
Pomoci migrantům se rozhodli i farníci od Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Věnují se čtyřem muslimským rodinám ze Sýrie, které se do ČR dostaly přes vládní program. „Byla nám proti srsti ta hysterická vlna nenávisti vůči lidem, kteří prchají před násilím. Cítili jsme, že abychom sami zůstali lidmi, musíme něco podniknout,” popisuje Bořivoj Tydlitát, který pod záštitou farní charity pomoc koordinuje. Díky vládnímu programu měli tyto rodiny zajištěné bydlení, farníci jim pak pomáhali shánět věci, které potřebovali, nebo je doprovázeli na úřady. „Zpočátku neznali naše obchody, jedné rodině jsme pomáhali shánět například potřeby pro miminko,“ popisuje Tydlitát.
I zde je velmi důležité pravidelné setkávání na společných akcích, při nichž je lidé zvou na večeře. „Dvě rodiny by se daly označit za modelovou ukázku integrace. Děti se velmi rychle učí česky a rodiče pracují. Jeden otec je kuchař a našel si práci v oboru, na kterou je velmi hrdý. Další rodina – otec s dospělou dcerou – přišla později, ale jsou to vzdělaní lidé a naší kultuře rozumějí, a proto se velmi hezky začleňují,“ říká Tydlitát. Poslední rodina zažila v Sýrii válečné hrůzy a nese si s sebou řadu traumat. „Potřebovali by odbornou (psychologickou – pozn. red.) pomoc – takovou, které by důvěřovali. My jsme na to krátcí. Jak se naskytne příležitost, zřejmě odejdou,“ přiznává Tydlitát.
Zkušenosti farníků od Nejsvětějšího srdce Páně ukazují, že přes všechny odlišnosti obou náboženství je víra v Boha spojuje. „Náboženství nepojímají konfrontačně, naopak zjišťujeme, že naše hodnoty jsou v mnohém blízké. Bližší než u našich nevěřících sousedů,“ připojuje Bořivoj Tydlitát. Když do jedné z rodin přišla jeho manželka s medailkou Panny Marie, živě na ni reagovali. „Říkali: ‚To je Miriam, matka Ježíšova‘ – a pak se rozvinul moc pěkný hovor o Marii,“ dodává Tydlitát a připojuje příhodu z farního bazaru. Nejenže se bazar muslimské rodině velmi líbil, ale koupili si na něm velký barvotiskový obraz Panny Marie s barokními andělíčky a vystavili si ho na čestné místo v obývacím pokoji.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou