I téměř zničený kostel může znovu povstat

Vydání: 2008/46 Mladí včera a dnes... ve světle 17. listopadu 1989, 11.11.2008, Autor: Václav Štaud

Sobota 4. října byla pro obec Dětřichovice severně od Bruntálu historickým dnem. Když vcházel liturgický průvod do kostela, vůbec to nebylo samozřejmé. Chrám svatého archanděla Michaela, jehož svátek věřící při poutní bohoslužbě slavili, měl být totiž původně zničen, podařilo se jej ale zachránit. I proto zde v tento den všichni prožívali mnoho radosti.

Po evangeliu a homilii čeká P. Marka Žukowského první krásný obřad – žehnání zvonu, který se sem vrací po více než šesti desetiletích. Není divu, že některým ze zástupců věřících se při čtení přímluv zachvěje dojetím hlas. Následuje obřad křtu, další silný okamžik, který nelze běžně prožít – maličký Lukáš Míček je totiž prvním pokřtěným v tomto Božím domě po plných 31 letech.
Obě události jsou natolik nezvyklé, že si jich povšimli i zpravodajové z České televize, kteří zde také připravují reportáž. Účastníci po skončení mše dlouho postávají před kostelem, plánují a pochutnávají si na nabídnutých koláčích a svařeném vínu. „Pane faráři, nemohla by tady být mše svatá častěji než jednou za rok? Bylo to přece tak krásné!“ ptá se jedna farnice a kněz přisvědčuje. Lidé se sem sjeli ze všech pěti farností P. Marka a radost hrstky místních věřících je i jejich radostí.

NÁVRAT ZATOULANÉHO ZVONU
Na pohnutou historii kostela sv. Michaela jsme se pak zeptali obyvatel nejbližšího domu, kterým je bývalá dětřichovická fara. Mladí manželé Míčkovi, oba lékaři, ji nedávno koupili už od starousedlíků. „Tato obec byla donedávna nábožensky úplně mrtvá, obyvatelstvo se po vysídlení Němců často měnilo a dlouho zapouštělo kořeny,“ říká Petra Míčková. „Nevyužívaný kostel chátral, do kritického stavu se dostal na počátku 90. let. Protože byl špatně zabezpečený, lidé postupně rozkradli veškerý mobiliář včetně dlažby. Na devastaci, která pak měla soudní dohru, se prý laxním přístupem podíleli i památkáři a bohužel také tehdejší místní kněz. Na kostel byl pak pro kritický stav střechy a většiny zdiva vydán demoliční výměr, naštěstí obec neměla na tuto hrůznou práci dost peněz. Ale některými lidmi to otřáslo. Zasáhli a památku zachránili. Patří jim náš velký obdiv,“ říká Petra Míčková.
Byla to především místní obyvatelka Marcela Hromádková, která dokázala na počátku tohoto století k záchraně kostela založit občanské sdružení a svou neúnavností přesvědčit odpovědné úředníky o nutnosti opravy vzácné barokní památky. Záchrana by se nemohla uskutečnit ani bez obětavosti předcházejícího faráře P. Romana Dlouhého. Kněz se zasloužil také o vypátrání zvonu, který byl Dětřichovickým násilně odňat v roce 1942.
Shodou okolností totiž zvon nebyl zničen a po válce jej Němci vrátili do Československa. Omylem se však dostal na věž kostela sv. Ludmily na pražských Vinohradech. Teprve nedávno byla při pátrání v archivech objevena jeho pravá identita. Po krátkém jednání se vzácný nástroj z roku 1607 vrátil letos do Slezska, aby mohl být doma přivítán právě na poutní slavnosti.

NOVÝ START VÍRY?
Manželé Míčkovi se do snah o obnovu kostela zapojili ihned po svém příchodu do vesnice. Radostně líčí, jak se stále rozšiřuje počet místních lidí, kteří pochopili, že kostel je i jejich a aktivně pomáhají. Jak byla nejdříve opravena střecha, později statika základů, důstojný vzhled dostal i zanedbaný hřbitov. Aktivisté už pro svatého Michaela získali kdesi vyřazené lavice, chystá se oprava zachráněného oltářního obrazu a cenné křížové cesty. Po rekonstrukci by se na své místo měly dostat darované varhany, aby kostel mohl sloužit také ke koncertům duchovní hudby. A lidé by ještě rádi z věže umožnili jedinečný rozhled na Praděd a velkou část Jeseníků. Turisticky to prospěje celé oblasti.
Budovatelům přebývá nadšení, zato ale chybí peníze. Nyní by například potřebovali 120 tisíc korun k opravě věže. Také proto, aby tam mohli co nejdříve připevnit a rozeznít svůj nalezený zvon.
„Jako sousedé i jako věřící lidé prožíváme štěstí, že náš kostel téměř zázračně povstává k životu, a jsme vděčni všem, kdo při tom pomáhají. Snad k novému startu víry v Dětřichovicích přispěl i dnešní křest našeho syna,“ dodává ke slovům manželky praktický lékař a šťastný tatínek Radan Míček.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay