Hizballáh v Libanonu poražen

Vydání: 2009/25 Když zvoní zvony..., 18.6.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Hizballáh neuspěl ve volbách do parlamentu, které se v Libanonu konaly minulý týden. Toto šiítské politické a vojenské uskupení získalo jen 57 mandátů a zaostalo za sunnitským, prozápadním politickým blokem Saada Harirího o 11 mandátů, menší strany si pak rozdělily zbylé hlasy. Komentátoři se shodují, že k tomuto výsledku přispěla nejen nedávná vstřícná řeč Baracka Obamy na adresu muslimů v Káhiře, ale zejména veřejné vystoupení libanonského kardinála Nasralláha Sfejra těsně před volbami.

„Arabská totožnost Libanonu je ohrožena perskými vlivy,“ nechal se slyšet kardinál Sfejr v narážce na Hizballáh podporovaný Íránci. „Nebojte se hlasovat podle svého svědomí – podle toho, co pokládáte za dobro pro svou zemi,“ zdůraznil tento takřka 90letý nestor maronitských křesťanů v Libanonu (viz rámeček). A zabralo to. Země, která je takřka stejným dílem rozdělena na sunnity, šiíty a křesťany (ti poslední jsou přitom nejvíc politicky roztříštění), zřejmě dokázala najít stabilní většinu. Vyhráno však bude mít Saad Harirí až po vytvoření koaliční vlády. Pro takovou dohodu jsou ovšem klíčové otázky, jako: vztah k Izraeli a Sýrii, k odzbrojení Hizballáhu, k vydání libanonských vězňů z Izraele atd.

NOVÝ ZAČÁTEK?

„Libanonské volby jsou bezesporu pozitivním a zároveň překvapivě povzbudivým signálem pro celý region Blízkého východu,“ vyjádřila se pro KT velvyslankyně ČR v Turecku Eva Filipiová, která dříve pracovala i jako velvyslankyně v Libanonu. „Ačkoli je snad Sýrie zklamána jejich výsledkem, neboť zvítězily síly, které se chtějí od syrského vlivu emancipovat, možná to v důsledku pomůže k přesměrování syrské politiky v této oblasti a k uvolnění jejích vazeb s Íránem,“ dodala. I Turecko má podle ní silný zájem na tom, aby se Sýrie vymanila z řetězce Hizballáh – Sýrie – Írán. Libanon se svými horskými masivy, pro něž býval kdysi turisty nazývan „Švýcarsko Orientu“, se jen pozvolna vzpamatovává z občanské války mezi křesťany a muslimy, která probíhala v letech 1975 – 1990. Kromě protichůdných politických vlivů – na jedné straně z USA a Francie, na druhé ze Sýrie a Íránu – přispívaly k politickému napětí v Libanonu zejména početné skupiny palestinských Arabů. Ti sem byli přesunuti zejména z Jordánska a většinou se profilovali radikálně protiizraelsky. Letošní parlamentní volby jsou prvním příznakem uklidnění situace. Jejich korektní průběh potvrdili i mezinárodní pozorovatelé. Ještě v loňském roce však byla situace odlišná a prezidentská volba zde byla kvůli vnitropolitickým neshodám několikrát odložena.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay