Fatimské poselství putuje Českem

Vydání: 2017/38 Fatimské poselství putuje Českem, 19.9.2017, Autor: Kateřina Koubová

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení Panny Marie 12. a 13. 9. účastnilo více než 1300 českých poutníků.


Průvod se sochou Panny Marie Fatimské vychází z Pražského hradu. Snímek Jana Havlová/Člověk a víra

Páteční večer na Hradčanském náměstí v den památky Panny Marie Bolestné patřil k těm velice symbolickým. Den poté, co pražští zastupitelé odmítli návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí, prošel z katedrály hradním nádvořím průvod s Pannou Marií Fatimskou. Kardinál Dominik Duka pak zasvětil hlavní město i celou arcidiecézi Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

Socha Panny Marie putuje republikou po katedrálách (tento víkend v Ostravě a Olomouci) a několika poutních místech do 7. října, kdy – na svátek Panny Marie Růžencové – zakončí svou pouť v Českomoravské Fatimě v Koclířově u Svitav. „Tehdy skrze Pannu Marii zasvětíme naši zemi Bohu,“ uvádí Mons. Pavel Dokládal z Koclířova.

Kořeny národní pouti

Před půlstoletím, při 50. výročí zjevení, navštívil Fatimu kardinál Beran, tehdy v nuceném exilu. Přál si, aby putující socha Panny Marie dospěla také do Prahy namísto něj. Podařilo se. Za železnou oponu se tehdy dostala jako jediná. „Před 50 lety byla zapůjčena česko-americkým poutníkům, kteří ji doručili panu kardinálovi Tomáškovi na arcibiskupství,“ připomněl při mši svaté 13. září ve Fatimě kardinál Duka. „Jsme zde také proto, abychom si uvědomili, že díky vítězství Mariina Neposkvrněného Srdce můžeme dnes žít ve svobodě,“ uvedl kardinál v italštině.

Právě minulou středu uplynulo sto let od předposledního vidění portugalským pasáčkům, kteří už měli za sebou nejen vidění pekla, ale i těžké zkoušky ze strany dospělých, včetně žaláře. Důkaz o tom, že děti mluví pravdu, jim právě 13. září 1917 přislíbila Panna Maria povzbuzením, že mohou všechny pozvat na 13. října na zvláštní div na obloze. Ten pak viděly tisíce lidí.

Ve zjeveních Panna Maria vybízela děti k modlitbě růžence, obrácení, pokání a k získávání milostí. Poselství šíří i její putovní sochy. Celkem jich je symbolických 13, jak potvrzují z Fatimy. „Dostáváme mnoho žádostí o zapůjčení, je to forma spojení se s Fatimou. První putování sochy se odehrálo v roce 1947. Byla to snaha po ničivé válce a při zavřených hranicích projít celou Evropou s Pannou Marií, nositelkou pokoje,“ upřesnil v rozhovoru pro KT vicerektor poutního místa P. Vítor
Coutinho.

A jak by popsal ono poselství Panny Marie? „Fatimská zjevení se odehrávala v čase první světové války, během níž se ztrácel smysl života a smysl pro humanitu. Bylo to masivní zabíjení. A do toho zde Bůh přichází s poselstvím, že On lidstvo neopouští. Je to i ryze osobní. Neopouští nikoho z nás v žádné situaci,“ uvedl P. Coutinho. „A pokud nás Bůh neopouští, musí se stát centrem našeho života. I proto první zjevení anděla začíná adorací Boha, neboť lidstvo, které žije bez Boha, je ztracené. Když zažiju, že jsem milován, mám přirozeně také touhu milovat,“ popsal.
A třetí rozměr fatimského poselství vidí ve slově „napravení“ či uzdravení, nebýt lhostejní ke zlu. „Stav dnešního světa, stav hříchu a utrpení jiných lidí mi nejsou lhostejné. Snažím se ve světě postiženém hříchem přinášet více lásky a budovat Boží pokoj. Je to poselství stále aktuální,“ dodal P. Coutinho.

Česky v kapli Zjevení

Čeští poutníci slavili mši sv. přímo v kapli Zjevení vedle dubu, nad nímž se dětem Panna Maria zjevovala. Nyní je tady vydlážděné náměstí a dvě baziliky. „Je to nesrovnatelné proti tomu, co tu bylo před 25 lety. Dnes je to jako velkoměsto,“ porovnává brněnský farník Jiří Neužil, který se účastnil první národní poutě do Fatimy v roce 1992 v době čerstvě nabyté svobody. Tehdy se vydal s dalšími autobusem na 13denní cestu. Jen čtyřikrát spali v posteli, jinak v autobuse, ale i ve spacáku u hřbitovní zdi. „Nebylo nejmenšího stesku, věděli jsme, že se to nebude opakovat,“ popisuje nadšení.

Nyní se poutníci po úvodu v Růžencové bazilice vydali i s biskupy a kněžími k dovezené části Berlínské zdi. „Zpívali jsme ‚Svatý Václave‘ u Berlínské zdi a modlili se za hojnost a pokoj. Hojnost už máme, o pokoj musíme prosit,“ podotkl ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Mnozí zamířili i na večerní modlitbu růžence a procesí se svíčkami. Většina poutníků absolvovala křížovou cestu a navštívila kamenné domky pasáčků. Jejich útulnost udělala takový dojem, že každý by si přál zůstat déle. Poutníků ve Fatimě stále přibývá. Letos zájmu pomohlo jubileum, i květnová návštěva papeže.

KATEŘINA KOUBOVÁ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články



Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay