Farář s napichovátkem a se zmrzlinou

Vydání: 2010/30 Neplodnost, 20.7.2010, Autor: Aleš Palán

Do dveří lanškrounské fary vcházím společně s partou řemeslníků, kteří tu včera dokončili opravu střechy a nyní se chystají bourat lešení. „Dáte si kafe?“ optá se mě v kanceláři pastorační asistentka Michaela Vetišková. Sotva přikývnu, ozve se za mými zády: „Kávu si teď nedáte. Chtěl jste u nás dělat reportáž, tak jedeme ven.“ Lanškrounský děkan Zbigniew Jan Czendlik.

Pater Czendlik popojede se svým autem sotva dvacet metrů a přibrzdí u dvojice městských strážníků. „Kde máte deštníky?“ směje se ze staženého okýnka na muže zákona, kteří vykonávají svou pochůzku bez ohledu na ranní déšť. Než dojedeme k podniku Vodovody a kanalizace na okraji města, kam máme namířeno, pozdraví se „Zibi“ ještě s mnoha místními. „Tak už pojeď!“ volá na svou známou za volantem auta, kterému dáváme přednost. A když stojíme na křižovatce ještě chvíli, prohlásí: „To jsem nevěděl, že žiju v tak velkém městě.“ Šéf lanškrounských vodovodů už na pana faráře čeká. Ten mu nejdřív pochválí, jak to na čističce pěkně smrdí, načež mu nad plány a náčrty vysvětlí, kudy chce vybudovat novou přípojku k restauraci na farní zahradě. Kněz tu chce udělat nové toalety. „Jak hluboko má vést potrubí? Jen metr a půl v zemi? To je dobrá zpráva, v projektu jsme počítali až se čtyřmi metry,“ raduje se farář. Úředníci na vodovodech zajistí vše potřebné, sami se dokonce domluví na stavebním úřadu. „Že bych se pro to všechno stavil v pondělí?“ culí se Zbigniew Czendlik, jako by ani nevěděl, že je pátek a vyřizování na úřadech v této zemi běžně trvá týdny. „Když to uděláte do pondělka, můžete jít dřív domů,“ vysvětluje šéfovi městských vodovodů. Ten domů asi dřív nepůjde, nicméně s tím pondělkem souhlasí. Naše další zastávka je v grafickém studiu Recal. Jedna z pracovnic firmy právě vchází dovnitř a kněz za volantem dělá, že do ní jako by s autem najížděl. „Chodíš pomalu do práce, tak tě chci trochu popohnat,“ zubí se na ni. S šéfem firmy Pavlem Kráčmarem dohaduje plakáty na Kulturní léto na farní zahradě: jejich velikost, sazbu, jestli na ně bude pršet, či svítit sluníčko… „Mohl bys mi to dát tak za 350 korun,“ zkouší to farář usmlouvat i po finanční stránce. „To máš na faru, nebo na restauraci? Na faru? Tak to ti dám zadarmo,“ nabídne šéf grafického studia. To ještě nedávno sídlilo přímo na faře, ale protože za nimi „farář pořád chodil a něco chtěl,“ přestěhovali se jinam. (Ve skutečnosti potřebovala firma větší prostory.) Pavel Kráčmar se se Zibim kamarádsky dobírá, pak ale zvážní: „Syn jednoho mého známého není věřící a studuje mimo město. Když o Zbyškovi mluví, neřekne ovšem „lanškrounský farář,“ ale vždycky „náš farář.“ Zbyšek je tady v podvědomí opravdu hodně zapsaný v kladném slova smyslu.“ Vracíme se do centra města. Na faře potkáváme evangelického faráře a míříme o pár ulic dál za paní účetní. Když jdeme po náměstí, pater Czendlik se sehne pro igelitový sáček, který se válí na chodníku, a hodí ho do koše. Za chvíli sebere prázdnou pet lahev. „Takový nepořádek mě rozčiluje,“ mračí se. „Mám na to i speciální napichovátko,“ říká a já si představuju, jaké by to bylo sousto pro bulvár: zřejmě nejznámější český farář sbírá po ránu s napichovátkem po Lanškrouně odpadky. V účetní kanceláři podepíše pater Czendlik nějaké faktury a výkazy DPH. Cestou zpátky strčí hlavu do zmrzlinového okýnka cukrárny, prohodí pár slov s majitelkou a mně pak vysvětluje, že budou dětem za dvě jedničky na vysvědčení rozdávat zmrzlinu. „Kdysi se křesťanství šířilo ohněm a mečem, my to dnes zkoušíme se zmrzlinou,“ směje se. Na faře mi pak pastorační asistentka Ludmila Šebrlová přináší farní kroniky s výstřižky z novin. Farář na golfu. Otevření Domu s pěstounskou péčí (financovaného částečně z peněz získaných právě na golfových turnajích). Westernový den. Křest mikrobusu. Doprava pro seniory, kterou organizuje farnost s Červeným křížem. A další a další. „Je toho tolik, že si ani nepamatuju, co kdy bylo. Mám pocit, že nemám minulost,“ směje se Zibi. „Ještě že nám to Liduška zaznamenává…“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay