Vydání: 2008/22 Umíme zabezpečit církevní památky?, 27.5.2008

Odpovědnost křesťana za dar stvoření, přírodu a krajinu si minulou sobotu v Praze – Suchdole připomněli účastníci Ekumenické bohoslužby za krajinu. Místo jejího konání – louka na Sedleckých skalách – nebylo vybráno náhodně. Právě tudy by podle jedné z dvou navrhovaných variant měl vést severozápadní obchvat hlavního města.

Nápad uspořádat tuto akci vyšel od členů občanského sdružení Občané proti hluku a emisím. Ti také s cílem poukázat na krásu a jedinečnost krajiny, která by utrpěla výstavbou „jižní“ varianty silničního obchvatu, uspořádali pěší pouť na místo konání bohoslužby. Poutníci vyrazili u kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech. Cestou zavítali do Drahaňské rokle i na památné historické místo Zámky nad Vltavou.
Svou podporu na místě shromáždění v Sedleckých skalách přišel vyjádřit i Jiří Nečas, ředitel Ekologické sekce České křesťanské akademie. Starosta Suchdola Petr Hejl upozornil, že výstavba severozápadního obchvatu Prahy je ve fázi závěrečného rozhodnutí. Na stole zůstaly dva návrhy, z nichž prosazovaná „jižní“ varianta je oproti té „severní“ podle jeho slov nejen dražší, ale také méně šetrná k přírodě.
Samotné bohoslužebné shromáždění vedli zástupci tří církví – Milan Horák za Obec křesťanů, Jiří Nečas za Českobratrskou církev evangelickou a katolický duchovní P. Matúš Kocian. Ten se ve svém kázání zamýšlel nad vztahem člověka k Bohu a přírodě. „To, čeho jsme svědky v posledních desetiletích, je důsledkem dvojího popření – popření toho, že je nad námi Bůh, a popření toho, že pod námi je příroda. Člověk bez Boha a bez přírody je člověkem vytrženým z kontextu, uvrženým do propasti zoufalství a smutku. Jsem přesvědčen, že nemusíme hledat žádná zázračná řešení. Ta už máme přece dva tisíce let v hodnotách Kristova evangelia,“ připomněl P. Kocian. Ekumenická bohoslužba byla zakončena přímluvnými prosbami a společnou modlitbou Otčenáš.
MILENA BORGULOVÁ