Egypt ve varu. Jde i o náboženství

Vydání: 2011/7 Jakub Deml, 7.2.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Protivládními demonstracemi, které trvají již od konce ledna, Egypt stále plní světová i česká média. Celý svět si přitom klade otázku, kterým směrem z této křižovatky Egypt vykročí a jaký to bude mít vliv na situaci na Blízkém východě. Nikdo přitom nepochybuje, že zde sehraje roli i náboženská otázka a že rozhodující slovo bude mít islám. Jde jen o to, jestli bude extremistický, či reformně umírněný. To se totiž odrazí i na životě tamních křesťanů a na vztahu k židovskému státu.

Není divu, že Izrael pozoruje dění v Egyptě s obavami, vždyť prezident Mubarak je vedle jordánského krále jediným arabským státníkem, který s židovským státem udržoval nekonfliktní vztahy. „Vždy jsme pociťovali a nadále pociťujeme úctu k prezidentu Mubarakovi, což neznamená, že vše, co učinil, bylo správné,“ vyjádřil se nedávno izraelský prezident Šimon Peres. „Učinil však jednu věc, pro niž si ho vážíme: zachoval mír na Blízkém východě,“ dodal. Že tato stabilita není nic samozřejmého, ukázala i exploze plynovodu na egyptsko-izraelských hranicích z minulého týdne, kterou egyptská vláda označila za teroristický čin. A detonace zakouší i egyptská vláda samotná. Mubarak sice zůstává prezidentem, ale pod tlakem ulice už rezignoval na vedení strany a spolu s ním i celé politbyro.

KLÁŠTERY PŘITAHUJÍ

Nicméně prezidenta Mubaraka jako hlavu státu nepřímo podpořila i hlava koptské (tj. egyptské) církve papež Šenuda III., který vyzval své souvěrce, aby se neúčastnili protivládních demonstrací. Tento 88letý kmet byl v roce 1985 Husním Mubarakem osvobozen z domácího vězení, do něhož ho o čtyři roky dříve uvrhl prezident Anwar al-Sadat za to, že kritizoval islamizaci egyptského občanského práva. Podle pozorovatelů má Šenuda obavy, že každá vláda po Mubarakovi bude ve vztahu ke křesťanům méně přátelská než současná. Koptové, kterých je v zemi 7–10 milionů, musí i tak čelit občasným teroristickým útokům, naposledy minulý týden, kdy ve vesnici Šarona vnikly dvě skupiny islámských extremistů do dvou domů obývaných křesťanskými rodinami a 11 lidí zabili a čtyři zranili, mezi mrtvými jsou i děti. Světově známým se stal silvestrovský útok na účastníky večerní bohoslužby v Alexandrii před pěti týdny, při němž zemřelo 21 koptských křesťanů. Z obavy před ohrožením jich v poslední době opustilo Egypt na půl milionu. Početní úbytek Koptů je dán i „přirozenou“ islamizací, když křesťanky vdávající se za muslimy musí při sňatku slíbit, že jejich děti budou vychovávány v islámu. Takových křesťanských matek, jejichž děti jsou muslimové, je v Egyptě na 15 tisíc. I tak ale podle komentářů koptská církev prožívá duchovní obnovu. Patrná je vyšší účast laiků na aktivitách církve a také zvýšený zájem o vstup do klášterů.

MUSLIM NEROVNÁ SE ĎÁBEL

Ne všichni regionální představitelé církví dávají najevo obavu z islámského extremismu. Minulý týden se sešlo devět severoafrických katolických biskupů ze zemí od Maurétánie po Libyi v alžírském hlavním městě Alžíru a nechali zde zaznít zcela jiným tónům. Rabatský arcibiskup z Maroka Vincent Landel, prezident severoafrické biskupské konference, varoval Evropany prostřednictvím francouzského Vatikánského rozhlasu před „obludným strachem“, který se prý šíří v Evropě z islamistů v Africe ohrožujících křesťanskou menšinu. „Evropané musí vidět, že muslim nerovná se ďábel. Už se nebojte fundamentalistů!“ zdůraznil. „Není to tak, že co se děje v Iráku nebo v Egyptě, má souvislost s muslimským tažením proti křesťanství. Jen malá skupina (extrémních) muslimů se obrací proti některým křesťanům, ale i muslimové se stávají terčem jejich útoků a umírají. To se děje denně.“

PODEZŘELÍ: SAUDSKÁ ARÁBIE I VATIKÁN

Toto konstatování jde ruku v ruce s „Dokumentem o obnově náboženské diskuse“ zveřejněném na internetu doslova v předvečer egyptské „revoluce“. Sepsalo ho na dvacet islámských teologů, imámů a intelektuálů z prestižní káhirské univerzity Al-Azhar. Tento text, který se už první den po zveřejnění setkal s nespočetnými ohlasy (většinou negativními), volá po některých zásadních změnách v myšlení a praxi islámu. Tato muslimská reformace se má týkat například postavení ženy ve společnosti, vztahu k monoteistickým náboženstvím (tj. křesťanství a židovství), prezentace islámu nevěřícím na základě moudrosti a vysvětlování a odmítání násilí ve věcech víry. Dále se zde navrhuje odluka náboženství od státu, náležité vzdělání imámů působících v misijních oblastech atp. Celkově jde prý o pokus zastavit vliv islámského fundamentalismu, který se do islámského světa šíří zejména ze Saudské Arábie. Na druhé straně to byla právě káhirská univerzita Al-Azhar, která v lednu přerušila mezináboženský dialog s Vatikánem, protože se papež Benedikt XVI. údajně vměšoval do vnitřních záležitostí Egypta, když ostře odsoudil onen útok na koptské křesťany o silvestrovké noci.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay