Vydání: 2011/43 Dobrovolníci, 19.10.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Nebylo důležitější události ve Starém zákoně než vyjití z Egypta. Hebrejci vedeni Mojžíšem a Áronem si tehdy vynutili odchod z dosahu faraonovy moci, aby se mohli stát svobodným Božím lidem. Dnes je situace pro tamní křesťany podobně svízelná jako tehdy, ale se zcela opačným předznamenáním: nechtějí svou zemi opustit, a přece tak mnozí kvůli stupňujícímu se pronásledování činí.

„Koptští křesťané museli od nepaměti chránit svou víru, protože žili pod stálým tlakem. Věřili, že všechny věci napomáhají k dobrému těm, kdo věří v Boha,“ svěřuje se pro KT Yousif Wahb, člen této církve. „Naše koptská církev měla v dějinách největší počet mučedníků, kteří zemřeli pro víru – nepřestáváme ale důvěřovat Bohu,“ doznal. Za Mubarakova režimu byla podle něj situace křesťanů obtížná, ale nyní je ještě horší. „Nedávno byly podniknuty útoky militantních muslimů na čtyři křesťanské kostely, které takto byly zbořeny. V jednom případě to trvalo 22 hodin, než se jim podařilo kostel zničit, ale policie přesto dodnes nikoho kvůli tomu nestíhá,“ uvádí Yousif Wahb. Jak sám říká, televize dává šanci jen radikálním muslimům, aby vyjádřili své názory. Ti oficiálně nazývají křesťany „pohany“, či dokonce „čubčími syny“, a tím jen podněcují své souvěrce, aby na ně útočili ještě otevřeněji. „Koptští křesťané poznávají na vlastní kůži, že jejich náboženská práva jsou velmi znásilňována,“ podotýká Yousif Wahb.

NEMILOSRDNÝ ZÁSAH

Nejvážnějším dokladem výše zmíněných represí bylo krveprolití o druhé říjnové neděli letošního roku, která je kvůli tomu nazývána „krvavou nedělí“ (9. října). Tehdy bylo při pokojné demonstraci proti ničení křesťanských kostelů před sídlem egyptské televize v Káhiře zabito na 36 lidí a několik stovek bylo zraněno. Nedemonstrovali zde přitom jen koptští křesťané, nýbrž také pravoslavní, a dokonce celá řada muslimů, kteří nesli transparenty s nápisem „Nejsme muslimové ani křesťané, ale především Egypťané“. Zásah egyptské armády, jak dosvědčují videozáznamy, však byl nemilosrdný – se svými transportéry najížděli do protestujících skupinek demonstrantů, bez skrupulí je sráželi k zemi a přejížděli. Koptská církev vyhlásila okamžitě třídenní půst, kterým hodlala upozornit i na svou nedůvěru vůči egyptským úřadům.

NESVORNOST ŠKODÍ ZEMI

„Jsem hluboce zarmoucen násilnými střety, které se odehrály minulou neděli v Káhiře. Soucítím s bolestí rodin obětí a s celým egyptským národem,“ vyjádřil se před 30 tisíci lidmi minulou středu Benedikt XVI. Egypt je – jak řekl – ohrožen pokusy podrývajícími mírové soužití svých komunit, které je naopak nutné chránit především v tomto přechodném období. „Vyzývám věřící k modlitbě, aby egyptská společnost dospěla ke skutečnému pokoji založenému na spravedlnosti, úctě ke svobodě a důstojnosti každého občana,“ prohlásil papež. Také velký imám univerzity Al-Azhar požádal kvůli tomuto masakru o setkání představitelů muslimské a křesťanské komunity. Premiér Essam Sharaf při téže příležitosti sdělil, že „největší hrozbou národní bezpečnosti“ je „nesvornost mezi muslimy a křesťany“, a nařídil vyšetřit příčiny incidentu. Proti zásahu armády protestovali také všichni ministři zahraničí Evropské unie. „Jakákoli událost tohoto druhu může vzbudit jen bolest a zármutek nad tolika oběťmi. Křesťané prosí jenom o to, aby mohli ve své zemi pokojně žít,“ vyjářil se pro Vatikánský rozhlas katolický biskup v Gíze Antonios Aziz Mina. Násilí muslimů vůči křesťanům, kteří zatím tvoří zhruba 10 % egyptského obyvatelstva, sílí a vede k odchodům křesťanů ze země. Od letošního „arabského jara“ opustilo Egypt na sto tisíc koptských křesťanů, do konce roku jich má být podle prognóz až čtvrt milionu.