Život ve "svaté" zemi

Vydání: 2008/6 Svátost smíření, 5.2.2008, Autor: Dagmar Volencová

V muzeu v Kašperských Horách pracuje téměř 30 let. Je autorem stovek článků a několika knih o Šumavě. Jeho rodiče sem přišli ze západní Ukrajiny po válce, otec byl Volyňský Čech. Vladimír Horpeniak si Šumavu zamiloval: „Navíc tu pracuji ve svém oboru, představte si, jak bych se trápil třeba v Praze.“

Kdysi jste nazval Šumavu svatou zemí, proč?

Dokonce jsem použil svatá země Gabréta, protože Gabréta je nejstarší známé pojmenování Šumavy. Už známý poustevník Vintíř tady cítil Boží přítomnost. Kolik je tu poutních míst! Pro mne je zážitkem vzít si Bibli a jít na procházku třeba na vrchol Oblíku. Klenba nebes, slunce, oblaka… Rád se dívám Pánu Bohu do oken. To je skoro tak inspirující, jak účast na mši svaté.

Zmínil jste množství poutních míst. Která se podařilo oživit?
V Kašperských Horách je pojmem Pouť Panny Marie Sněžné. Její tradici nepřerušil ani komunistický režim. Po roce 1989 se obnovil její mezinárodní charakter. Vždyť Pannu Marii milují naši bavorští sousedé i němečtí krajané! V poslední době se tu objevují také řečtí katolíci. Velmi na mne zapůsobila poutní bohoslužba ve východním ritu, k slavení se přidali i duchovní z benediktinského kláštera v bavorském Niederaltaichu, kde se byzantská liturgie už řadu desetiletí pěstuje. Ožilo poutní místo v Dobré Vodě u Hartmanic. Vintíř – Günther tu není vnímán jen jako německý či šumavský „svatý“, ale jako středoevropan. Radost mám z obnovené mariánské česko-německé pouti v bývalé Hauswaldské kaple u Srní. Ve výroční den smrti Karla IV. dne 29. listopadu se už třetím rokem konala na hradě Kašperku ekumenická bohoslužba. Vystřídali se tu duchovní z různých církví: katolické, starokatolické, evangelické, československé husitské. Loni se zúčastnil i jeden pravoslavný. Ale společné slavení u nás stále není samozřejmé. Často vítězí zbytečná a přehnaná opatrnost.

Šumavští faráři nikdy neměli jednoduchou službu, vzpomenete některé?
Jako kluk jsem chodíval s paterem Františkem Novákem pěšky do Rejštejna. Jednou vyjel na motorce, jenomže sněžilo. Uvázl a musel chytat autobus do Dlouhé Vsi. Později, kdy už mu bylo přes šedesát, objížděl na Vánoce farnosti autem. Protože byl unavený, usnul za volantem. Cesta naštěstí vedla do kopce a náraz do stromu nebyl velký. Byl vynikající kazatel, charismatický, působil zde od roku 1951 až do své náhlé smrti v roce 1985. Nebo P. Karel Morzyniec... V roce 1948 byl zatčen státní bezpečností a dlouho vězněn. Na řadu let mu odňali státní souhlas, ani lágrům neunikl. Jednou vzpomínal, jak se do svých venkovských farností dostával, většinou pěšky, neboť autobusové spojení bylo tenkrát vzácností. Na Srní v zimě putovával v neděli odpoledne na lyžích. Po mši svaté už zůstal na faře až do pondělí, kdy tu ve škole míval výuku náboženství.

Věřící byli bedlivě sledováni v padesátých letech i v dobách „normalizace“. Jak jste se s tím vyrovnával?
Na náměstí, kde je kostel, bydlel bývalý policista; byl skrytý za oknem a dalekohledem sledoval, kdo jde do kostela. Už z dálky jsme mu mávali. Na lavičce sedával člověk, který jako ve špionážních filmech „četl noviny“. Na národním výboru mně říkali: „Soudruhu Horpeniaku, jako kulturní pracovník nemůžete hrát na varhany.“
Někteří lidé, aby unikli sledování, chodívali na bohoslužby mimo své bydliště, střídali farnosti… V očích úřadů nebylo pro faráře dobrou vizitkou, když se začalo říkat, že za ním jezdí mladí. To potom vydržel tak půl roku – poté mu buď vzali souhlas, nebo ho přeložili. Ale ani dnes to faráři nemají jednoduché. Lidé si budou muset zvykat, že větší váha spočine na jáhnech a kněz bude trochu vzácností.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay