26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Zemřel Oto Mádr, neúnavný bojovník za Boží věc

2. 3. 2011

|
Tisk
|

Vydání: 2011/10 Vtipálci v církvi, 2.3.2011, Autor: Jan Paulas

Necelé dva týdny po svých 94. narozeninách zemřel v neděli 27. února ThDr. Oto Mádr – kněz, teolog, apoštolský protonotář, dlouholetý šéfredaktor Teologických textů a nositel řady ocenění. Skonal ve svém bytě ve večerních hodinách zaopatřen svátostmi. Poslední rozloučení se koná v sobotu 5. března od 10 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

Přední český teolog, který prošel těmi nejtěžšími komunistickými žaláři, se narodil 15. února 1917 v Praze, kde také později studoval na Arcibiskupském gymnáziu. „Už na gymnáziu v Praze-Bubenči jsem bral kněžství jako svou přirozenou životní cestu. Máti mi tehdy opakovala: ‚Chceš-li být knězem, tak jím buď, ale pořádným,‘“ vzpomínal Oto Mádr na své směřování ke kněžství. A tak roku 1936 vstoupil do pražského semináře a v roce 1942 byl vysvěcen na kněze.

Přesun do podzemí

Po válce se věnoval skautingu, zahájil svoji publikační dráhu a působil v duchovní správě. V letech 1948–49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě, kde napsal svou dizertační práci o vnitřním zlu u Suáreze. Do Československa se vrátil už do nových poúnorových poměrů, takže sice ještě získal doktorát z teologie, ale na pražskou teologickou fakultu se už nesměl vrátit. A když nemohl mezi vysokoškoláky, začal vedle duchovní správy být velmi aktivní v kroužcích Katolické akce. „Když Josefa Zvěřinu poslali v roce 1950 k PTP, přišli aktivisté z Katolické akce za mnou. Tak jsem se jich ujal. Postupně jsme se samozřejmě stáhli do ‚podzemí‘,“ vzpomínal Oto Mádr v nedávném rozhovoru.

Odsouzen na doživotí

V květnu 1951 píše jeden ze svých zásadních textů – apel k věřícím s názvem Slovo o této době. „Když jsem byl nucen odejít do úkrytu u sester boromejek v Praze pod Petřínem s nejistou perspektivou odchodu do ciziny, pocítil jsem povinnost zanechat stručnou orientaci jako rozloučení či odkaz. Měla to být orientace pro věrné katolíky, jak udržovat život církve.“ Cesta za hranice se však nezdařila a o půlnoci 31. května 1951 byl na kraji Prahy zatčen Státní bezpečností. Byl obviněn z vedení „ilegální“ Katolické akce a v následném vykonstruovaném procesu byl v červnu 1952 odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. V komunistických věznicích strávil celkem 14 let a po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře. Tam ho také zastihlo Pražské jaro 1968. „Přišel leden a únor a my jsme nepřestávali zírat, co kolem raší. Jen pro nás křesťany byla dosud tuhá zima. A tak jsem koncem února 1968 dostal nápad napsat Dubčekovi,“ uvádí Oto Mádr ve svých vzpomínkách V zápasech za Boží věc. I díky této jeho aktivitě se nakonec probudilo Pražské jaro i v katolické církvi a Mádr se krátce vrací na pražskou teologickou fakultu. V roce 1970 stačil být ještě plně soudně rehabilitován (tato jeho rehabilitace byla o pět let později komunisty zase zrušena, takže na další musel Oto Mádr čekat až do roku 1990). V době Pražského jara je však naprosto zásadní jeho přínos právě na poli obnovy církve. Vede teologicko-pastorační kurzy pro kněze a lidovou univerzitu pro laickou veřejnost s názvem „Živá teologie“, publikuje (mj. i v Katolických novinách), pracuje v tiskové komisi nakladatelství Charita a v redakci časopisu Via, ale především se účastní přípravy hnutí Dílo koncilové obnovy.

„ZLOBIVÝ“ důchodce proti socialismu

Po roce 1970 se mu za to dostalo od komunistického režimu logické „odměny“. Po zásahu StB byl roku 1975 odsunut na faru v pohraničí (Dolní Žandov u Chebu). Vedle pastorační práce ale souběžně pracuje na překladu všech dokumentů Druhého vatikánského koncilu. Do Prahy se vrací až jako důchodce, kdy je mu zároveň odebrán tzv. státní souhlas k výkonu duchovenské služby, aby v hlavním městě „nezlobil“. To mu ale nikterak nebránilo v jeho aktivitách. „Na doporučení Josefa Zvěřiny jsem v roce 1978 odešel do důchodu a pustil jsem se do ‚bourání stavby socialismu zdola‘,“ vzpomínal Oto Mádr s tím, že své místo spatřoval hlavně na poli psaného slova, kde viděl (nejen) v církvi velké manko. Až do roku 1989 se tak stal významným organizátorem katolického samizdatu. Vydával a redigoval Teologické texty, knižní edici Duch a život, publicistickou sérii Orientace, časopisy pro psychology Psí, pro lékaře Salus a pro přírodovědce Universum. Vedl tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě, zajišťoval bytové semináře zahraničních teologů a filozofů, spolupracoval s Chartou 77, vedl tajné poradní grémium tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. To vše pod neustálým dohledem komunistické Státní bezpečnosti.   Po pádu komunismu dál pokračuje ve vydávání již oficiálních Teologických textů jako jejich šéfredaktor. V roce 1991 mu byl udělen čestný doktorát na katolické teologické fakultě v Bonnu a papežem Janem Pavlem II. titul čestného papežského preláta. V roce 1997 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka. Své životní vzpomínky zachytil v knize V zápasech za Boží věc, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Pohřební mši svatou v rámci posledního rozloučení se zesnulým P. Mádrem bude ve svatovítské katedrále sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka. Rozloučení pak povede P. Anton Otte, děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, jejímž byl Oto Mádr čestným kanovníkem. Během pohřbu promluví i zástupce Konfederace politických vězňů.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou