Vranov u Brna slaví 770 let

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 6.9.2010, Autor: Jiří Mihola

Mariánské poutní místo Vranov u Brna položené v malebné krajině, nazývané dříve Moravským Švýcarskem, si letos připomíná 770 let od prvního mariánského zjevení, k němuž mělo dojít roku 1240. Tradiční zářijová pouť bude proto jubilejní a připomene bohatou historii tohoto moravského poutního místa.

Podle zakladatelské legendy vzniklo vranovské poutní místo díky uzdravení historicky nedoložitelného maršálka Viléma z Rožm- berka, který prý byl postižen slepotou, ale na přímluvu Panny Marie prohlédl a k její cti postavil na Vranově kostel.

Středověk plný zázraků

O středověkém dění na Vranově a podobě poutního kostela toho mnoho nevíme. Záznamy z počátku 17. století však připomínají, že se zde odehrála řada dalších zázračných uzdravení. Reformace šířící se Evropou v 16. století sice poutnictví na Vranově a jiných místech Moravy oslabila, ale už na přelomu 16. a 17. století došlo ke změně. Vranov získal Maxmilián z Lichtenštejna, původně nekatolík, který konvertoval ke katolické víře ještě na sklonku století. Jako voják chtěl poděkovat Panně Marii za ochranu v četných nebezpečenstvích a zároveň přispět k posílení katolické víry. Ve dvacátých letech 17. století proto nechal na Vranově vystavět nový jednolodní poutní kostel, zasvěcený Narození Panny Marie.

NEJPRVE PŘIŠLI FRANCOUZI

Stoupající počet poutníků si brzy vyžádal vznik kláštera. Duchovními správci vranovské svatyně se patrně měli stát jezuité. Do kláštera, založeného roku 1633, se však kníže Maxmilián s chotí rozhodl povolat řád paulánů. Kromě tradičních slibů chudoby, poslušnosti a čistoty s sebou nejmenší bratři přinášeli zvláštní slib trvalého postu a důraz na lásku a milosrdenství k bližnímu, vyjádřené znakem a heslem Caritas. Paulánům bylo souzeno na Vranově působit příštích zhruba sto padesát let. Jejich misi dočasně přerušilo zrušení kláštera Josefem II. roku 1784. Počet řeholníků ve vranovském klášteře i jejich zemský původ se měnil. V počátcích převažovali francouzští řeholníci, postupně narůstal počet paulánů z Bavorska a Rakouska, v průběhu 18. století již převažovali nejmenší bratři pocházející z českých a moravských měst. K poutnické slávě Vranova v barokní době přispěla kromě činorodosti paulánů také událost na sklonku třicetileté války. Když švédská vojska roku 1645 pustošila Moravu, hledali pauláni stejně jako mnozí další obyvatelé útočiště pro sebe a své nejcennější věci na blízkém Novém hradě. Zradou byl však hrad dobyt. Materiální zkázu zázračně přežila pouze dřevěná soška Panny Marie Vranovské a ukřižované Kristovo tělo.

Děkovná pouť obránců brna

Mimořádnou úctu k vranovské Divotvůrkyni chovali nejen pauláni a poutníci, ale také lichtenštejnská knížata. Jan Adam z Lichtenštejna ji dokonce okrášlil řádem Zlatého rouna. Brzy po úspěšném odražení švédské přesily v srpnu 1645 vykonali děkovnou pouť na Vranov stateční obránci Brna, s jezuity v čele. Zvláštní místo pak náleželo poutníkům z dolnorakouského Poysdorfu, kteří se k Panně Marii Vranovské utíkali v době ohrožení města morem. Vyvrcholením barokních poutních slavností se stal rok 1740, kdy se připomínalo pětisté výročí od prvního zázraku.

NÁVRAT PAULÁNŮ

V průběhu 19. století byla přicházejícím poutníkům k dispozici světská duchovní správa. Od roku 1926 na Vranově působili znovu řeholníci, tentokrát však Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni, jejichž posláním jsou misie opřené o kázání a exercicie. Vranov ovšem nepřestal přitahovat ani v pohnutých dobách nacistické a komunistické totality. Nové impulzy pro duchovní a kulturní rozvoj obce přinesl pak návrat paulánského řádu na své někdejší působiště roku 1992. Podařilo se obnovit klášterní kvadraturu, jejíž část slouží jako duchovní a vzdělávací centrum pro všechny zájemce. V roce 2006 zavítala na Vranov vzácná návštěva, když se vranovské Divotvůrkyni a svým předkům přijel neoficiálně poklonit (vzhledem k tehdejším vztahům ČR a Lichtenštejnska) vládnoucí kníže Hans Adam II. Rok poté i jeho syn a nástupce, korunní princ Alois Filip s rodinou.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay