Vojenští kaplani na největším armádním cvičení

Vydání: 2006/43 Člověk a zvíře, 24.10.2006, Autor: Jiří Macháně

Minulý týden skončilo na Doupově největší vojenské cvičení v dějinách Armády České republiky (AČR). Účastnilo se ho téměř 4 500 vojáků. Přípravy přitom začaly už v průběhu roku a vyvrcholily čtrnáctidenním cvičením v terénu. Své místo a úkoly při něm měli i vojenští kaplani, tedy Duchovní služba AČR, a s ní i kaplan 4. brigády rychlého nasazení npor. Miroslav Jordánek.

V rámci duchovní péče o vojáky byla součástí každého cvičení nedělní mše svatá. Někteří využívají účast na ní jako formu duševního občerstvení, mají možnost pročistit si hlavu. „Po všem tom drilu se na chvíli ocitnou jakoby v úplně jiném světě. Ale mnozí upřímně hledají Boha a málokde v našich farnostech byste nalezli tak pozorné duše,“ říká P. Miroslav Jordánek. Bohoslužba je vždy dobrovolná a velitel prý rozhodně nevydává rozkaz se jí účastnit. „Je povinností vojenského kaplana modlit se za své vojáky, je jeho radostí modlit se s nimi. Počet vojáků, kteří se bohoslužby účastnili, narůstal s každým cvičením. Při prvním cvičení jich přišlo patnáct. Při třetím jsme museli narychlo shánět druhý autobus. Během závěrečného cvičení projevilo zájem o mši více než sto vojáků,“ pochvaluje si P. Jordánek. Oblíbeným místem konání bohoslužeb se podle jeho slov stala kaple Panny Marie Pomocné nad Vintířovem, ale vojáci zavítali např. i do Žatce či Loun.
Úspěšnost kaplana se však neměří počtem účastníků bohoslužeb. „Nejvíce si vážím toho, když se podaří prolomit předsudky a stanu se spontánně přijímanou součástí jednotky při výcviku i ve volných chvílích,“ vysvětluje P. Jordánek a dává k dobru jednu nedávnou příhodu. „Skupinka vojáků se bavila o filmu Šifra mistra Leonarda. Jeden z nich se rozohnil a začal kvůli tomu filmu kritizovat církev. Když jsem pak mezi ně přišel, řekl: Ale tyhle mladý kaplany, kteří jsou v armádě, mám rád.“ Jak vojenský duchovní říká, ptá se při besedách vojáků, co je základem jejich názoru na křesťanství. Pouze asi dva ze třiceti říkají, že si ho utvořili z osobní zkušenosti. Nejčastěji však jako hlavní zdroj svého hodnocení uvedou televizi a film. „To, co pak na církvi kritizují, často nemá nic společného s realitou. Přítomnost mezi nimi je šancí představit jim církev osobně, jinak než jak měli možnost poznat ji doposud,“ připomíná P.Jordánek.
Úkolem kaplana nejsou pouze bohoslužby. Kromě účasti na výcviku má být nápomocen tam, kde vzniká nějaké napětí. „Nejtěžší okamžiky nastaly při těžkých zraněních a naposledy i při tragickém úmrtí. Tady se podpora týká jak pozůstalých, tak otřesené jednotky, z níž voják pocházel,“ uzavírá vojenský kaplan.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 9. – 15. října 2018

Otevřenost na synodě

Biskupskou synodu o mládeži, která potrvá do 28. října, od počátku ovládla aktuální témata, jako migrace, chudoba, sexuální zneužívání i intimní život.

celý článek


„Nobelovka“ za pomoc ženám

Za „úsilí o odstranění sexuálního násilí jako válečné zbraně“ obdrželi letošní Nobelovu cenu míru konžský lékař Denis Mukwege a irácká aktivistka Nadia Muradová.

celý článek


Papež dějinného zlomu

Papež Pavel VI., vlastním jménem Giovanni Battista Montini (1897–1978), je známý hlavně tím, že přivedl k závěru Druhý vatikánský koncil a vedl církev v pokoncilním…

celý článek


Chyceni v péči mezi rodiče i děti

Říká se jim sendvičová generace. Jsou to lidé, kteří ještě stále řeší problémy svých dospívajících dětí, zároveň je však už tíží bolesti stáří jejich…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay