Vojenští kaplani na největším armádním cvičení

Vydání: 2006/43 Člověk a zvíře, 24.10.2006, Autor: Jiří Macháně

Minulý týden skončilo na Doupově největší vojenské cvičení v dějinách Armády České republiky (AČR). Účastnilo se ho téměř 4 500 vojáků. Přípravy přitom začaly už v průběhu roku a vyvrcholily čtrnáctidenním cvičením v terénu. Své místo a úkoly při něm měli i vojenští kaplani, tedy Duchovní služba AČR, a s ní i kaplan 4. brigády rychlého nasazení npor. Miroslav Jordánek.

V rámci duchovní péče o vojáky byla součástí každého cvičení nedělní mše svatá. Někteří využívají účast na ní jako formu duševního občerstvení, mají možnost pročistit si hlavu. „Po všem tom drilu se na chvíli ocitnou jakoby v úplně jiném světě. Ale mnozí upřímně hledají Boha a málokde v našich farnostech byste nalezli tak pozorné duše,“ říká P. Miroslav Jordánek. Bohoslužba je vždy dobrovolná a velitel prý rozhodně nevydává rozkaz se jí účastnit. „Je povinností vojenského kaplana modlit se za své vojáky, je jeho radostí modlit se s nimi. Počet vojáků, kteří se bohoslužby účastnili, narůstal s každým cvičením. Při prvním cvičení jich přišlo patnáct. Při třetím jsme museli narychlo shánět druhý autobus. Během závěrečného cvičení projevilo zájem o mši více než sto vojáků,“ pochvaluje si P. Jordánek. Oblíbeným místem konání bohoslužeb se podle jeho slov stala kaple Panny Marie Pomocné nad Vintířovem, ale vojáci zavítali např. i do Žatce či Loun.
Úspěšnost kaplana se však neměří počtem účastníků bohoslužeb. „Nejvíce si vážím toho, když se podaří prolomit předsudky a stanu se spontánně přijímanou součástí jednotky při výcviku i ve volných chvílích,“ vysvětluje P. Jordánek a dává k dobru jednu nedávnou příhodu. „Skupinka vojáků se bavila o filmu Šifra mistra Leonarda. Jeden z nich se rozohnil a začal kvůli tomu filmu kritizovat církev. Když jsem pak mezi ně přišel, řekl: Ale tyhle mladý kaplany, kteří jsou v armádě, mám rád.“ Jak vojenský duchovní říká, ptá se při besedách vojáků, co je základem jejich názoru na křesťanství. Pouze asi dva ze třiceti říkají, že si ho utvořili z osobní zkušenosti. Nejčastěji však jako hlavní zdroj svého hodnocení uvedou televizi a film. „To, co pak na církvi kritizují, často nemá nic společného s realitou. Přítomnost mezi nimi je šancí představit jim církev osobně, jinak než jak měli možnost poznat ji doposud,“ připomíná P.Jordánek.
Úkolem kaplana nejsou pouze bohoslužby. Kromě účasti na výcviku má být nápomocen tam, kde vzniká nějaké napětí. „Nejtěžší okamžiky nastaly při těžkých zraněních a naposledy i při tragickém úmrtí. Tady se podpora týká jak pozůstalých, tak otřesené jednotky, z níž voják pocházel,“ uzavírá vojenský kaplan.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay