Vydání: 2006/32 Koníčky duchovních, 7.8.2006, Autor: Václav Štaud

Nedaleko Jablonného nad Orlicí utvořila řeka široké travnaté údolí, lemované vysokým smrkovým lesem. Právě v něm trávili své prázdniny hradečtí „indiáni“. A nejenom oni...

Dokonalá přírodní kaple s vysokým křížem a polním oltářem, to je první, co návštěvníkovi tábora padne do očí. „V neděli tady sloužil mši svatou pro skauty i rodiče, kteří přijeli, náš pan kaplan Jiří Štorek,“ hlásí ochotně děti. Pro skauty? Tak vy nejste indiáni? „Pokud hledáte Kmen náčelníka Orlího pera,“ vysvětluje vedoucí tábora Josef Kopecký, „musíte ještě několik set metrů po proudu řeky. My jsme 4. skautský oddíl Ostřížů z Litomyšle,“ dodává a hned ochotně nabízí prohlídku svého tábora.
ZKOUŠKA MLČENÍ
Dva katolické tábory vedle sebe? Co máte společného, ptám se pak v táboře indiánů, kam jsem měl původně namířeno. „Je to úplná náhoda, že jsme se tady sešli. Ale pomáháme si. My například bereme vodu z jejich pramene. Je lepší než náš,“ říká náčelnice Lída Horáková. V kuchyni právě služba vhazuje do vařící vody první bramborové tašky. Mák je připraven, jen děti zatím nikde. „Dnešní hra je náročná. Nacvičujeme přechod řeky a to ještě s přenášením raněných bojovníků,“ vysvětluje náčelnice. Za chvíli však jsou první malí indiáni kolem nás. Unavení, urousaní, ale spokojení. Kluci i holky dokonale indiánsky ustrojeni a vyzbrojeni. Kdo vám tak krásné kostýmy šil? „Maminka, babička...,“ zní odpovědi. Jen malý Marek šibalsky kývá hlavou. „On nemůže mluvit, plní dnes indiánskou zkoušku mlčení,“ hlaholí ochotně ostatní.
Huroni, Rychlí vlci a Sokolí pera - jména tří oddílů, které zde soupeřily o sladký poklad. Děti přijely z převážně městských farností Hradce Králové a okolí. Jejich rekreaci zajistilo občanské sdružení Přátelství při diecézním katechetickém centru. To také dbalo na duchovní stránku. A v táborové kapli na nedaleké lesní mýtině sloužil „indiánům“ mši svatou P. Vojtěch Brož, spirituál hradeckého biskupského gymnázia.
V pátek 4. srpna se malí indiáni vrátili ke svým rodičům, ale jejich stany, tee-pee i lesní kaple slouží prostřednictvím sdružení Přátelství dalším věřícím dětem. Přijely jich téměř tři desítky a vedení tábora převzali dobrovolníci z nedalekého Jablonného.