Vydání: 2010/47 Bílá hora, 17.11.2010, Autor: Václav Štaud

Ke svátku sv. Martina patří nejen svatomartinské víno a tradiční husa, ale na mnoha místech se každoročně konají oslavy, do nichž se často zapojují farnosti. Například v bráně Moravského krasu – Blansku – se ještě nedávno slavil svátek sv. Martina jen sobotní zábavou při dechovce a nedělní hodovou mší svatou. V posledních letech je už akcí mnohem více a na většině z nich se aktivně podílí místní farnost.

Dětský průvod procházející v pátek večer městem na úvodní setkání se svatým Martinem dlouho projasňoval ulice svými lampiony a jinými světýlky. „Už loni, kdy průvod přišel poprvé, nás nejmenší generace překvapila. Čekali jsme třicet dětí, a přišly jich tři stovky. Letos to bylo ještě víc, kostel byl úplně plný,“ pochvaloval si účast blanenský farář P. Jiří Kaňa. Děti zazpívaly nebeskému hostu nově nacvičenou písničku a zhlédly představení o jeho životě. „Bylo to bezvadné, líbily se mi také svíčky před kostelem a malý zvon, na který jsme si mohli všichni zazvonit,“ hlásil nadšeně sedmiletý Šimon Kolář, který se přijel podívat na svatého Martina s dědečkem a mladším bratrem Matějem z Brna. V sobotu jsou Blanenští v ulicích znovu, tentokrát obdivují historický průvod. Začíná tam, kde se Martin s dětmi rozloučil – u kostela. Světec ve zbroji římského legionáře vyjíždí na bělouši z fary při čestných salvách mušketýrského oddílu. Doprovázen heroldem v královských barvách, desítkami ozbrojenců, trubačů, bubeníků, pážat a vzácných paní projíždí ulicemi k zámku. Slavnost vyvrcholí večerním ohňostrojem. V průvodu nechybí ani blanenský farář a nově zvolený starosta města. Oba provázejí dalšího hosta z hlubin věků, kterým je olomoucký biskup Jindřich Zdík, jenž se o stavbu kostela sv. Mar- tina v Blansku zasloužil před téměř devíti sty lety.

Odkaz v armádě

Za doprovodu bubnů vjel svatý Martin na bílém koni také na kroměřížské Velké náměstí. K průvodu se připojila zhruba stovka dětí a stejný počet dospělých. Moderátor Martin Kvapilík seznámil přihlížející s životem světce a poté pozval na scénu jiného Martina – vojenského kaplana P. Martina Vařeku. „V místech, kde zuří válka, není těžké vidět třeba děti, které mrznou jen v roztrhaném tričku a prosí o trochu obyčejné vody,“ zavzpomínal kněz na své působení v Iráku a Afghánistánu. Vojáci se podle něj často slitují a o část svého oblečení či zásoby jídla se s potřebnými rozdělí. „I v české armádě je odkaz svatého Martina živý,“ uzavřel své vyprávění P. Martin Vařeka. Závěrečnou část programu vyplnilo vystoupení šermířské skupiny Cruentus a po něm byly všechny děti pozvány na perníčky. Zkrátka však nepřišli o svatomartinském večeru ani dospělí, jimž pracovníci místních arcibiskupských sklepů nabídli svařené víno.