Vydání: 2008/21 O důležitých životních okamžicích, 20.5.2008, Autor: Václav Štaud

Při listování velkomeziříčskou farní pamětní knihou obdivujeme podpisy řady biskupů, prezidentů a dalších významných lidí. A komu patří tohle jméno? P. Jan Peňáz vysvětluje: „No přece našemu mediálně nejznámějšímu farníkovi, motocyklovému závodníku Ivo Kaštanovi. Je to skromný a přátelský člověk, rád každému vyhoví.“ Ivo Kaštan nám pak opravdu odpovídal velmi ochotně:

Jak jste se letos vyrovnal se zrušením Rallye Dakar?
Snadno. Dokonce jsem se musel smát. Já jsem se totiž pro letošek, po deseti účastech na Dakaru, rozhodl náročné závodění krátce přerušit a trošku si odpočinout. Takže mě ta nečekaná zpráva, na rozdíl od všech, kdo museli projít náročnou přípravou a transportem, zastihla v klidu domova.

Ani náhradní závod, který se za několik dnů pojede v Rumunsku a Maďarsku, vás neláká?
Naopak, hned po jeho vyhlášení mi bylo jasné, že tam nesmím chybět. Už proto, že ten kraj znám a mezi Maďary mám mnoho přátel. Ukázalo se, že neopakovatelná atmosféra velkého závodu mi přece jen chybí. Kromě toho jsem ušetřený čas věnoval stavbě nové motorky vlastní konstrukce. Je hotová a rád bych ji vyzkoušel v kvalitním přeboru.

Čím je tento stroj zajímavý?
Motocyklisté závodí na stále silnějších motorkách, dnes už nejsou výjimkou 700kubíkové stroje. Ale já jdu proti tomuto proudu, můj nový motocykl má pouhých 150 cm3. Vlastním už tolik různých cen a pohárů, že se nemusím bát rizika. Když nápad nevyjde, nic se nestane. O to větší ale může být překvapení, kdyby se naplnily moje představy...

Závod Paříž-Dakar byl zrušen pro nedostatek bezpečí. Poznal jste někdy v Africe strach?
Popravdě musím říci, že nic podobného terorismu, žádné přepadení jsem nezažil. Ale s každým dalším rokem ubývalo zemí, kudy bylo možné projíždět, často jsme z bezpečnostních důvodů měnili trasy, na pohodě to nepřidalo. Docela tedy chápu, že se rostoucí riziko stalo pro organizátory neúnosné. S domorodci jsem měl vždy korektní vztahy, ale současně jsem vnímal, že ke konfliktu chybí v Africe vždy jen malý krůček.

Na počátku příštího roku se chystá premiéra „Dakaru“ v Jižní Americe. Pojedete?
Moc bych chtěl! Předpokládám, že to bude úžasné dobrodružství v nádherné přírodě Argentiny a Chile, mezi přátelskými lidmi. Bude ale záležet na výsledcích letošních akcí. Nejdříve mě tedy čekají závody ve Španělsku, Portugalsku, Anglii a v srpnu znovu v Maďarsku.

Motocyklové závodění je asi hodně náročné.
Je, a nevadí mi to, protože stále splňuje můj dětský sen jít v tatínkových stopách. Měl jsem ho moc rád. Byl ryzí amatér, prodavač obuvi. Jezdil o víkendech ze závodu na závod a na mistrovství republiky jednou dokázal získat 3. místo. Ve Velkém Meziříčí mu jinak neřekli než „nejrychlejší švec“. Bohužel ho Bůh odvolal nečekaně brzy. A pro mě není větší odměny, než když někdo řekne: „Tvůj táta by dnes měl z tebe radost.“

---

25. dubna na Central Europe Rally v Maďarsku Ivo Kaštana v šesté – předposlední etapě jeho nová motorka zradila. „Nejsme jediní, komu se pokazil stroj, hlavně, že se nic horšího nestalo,“ řekl k tomu náš závodník. „Život jde dál...“