Tam w stajence Maryja, piękna jako lilija

Vydání: 2007/51 Vánoční dvojčíslo, 18.12.2007, Autor: Václav Štaud

Letos začali vánoční program zkoušet později než jindy. Sbor v závěru listopadu nejdříve provedl Pastorální mši od F. X. Brixiho na počest 800 let od úmrtí svaté Alžběty, patronky jablunkovské řádové komunity. Sestra Judyta Jochymková, mladá řeholnice z místního kláštera, jen stačila padesátičlenné těleso pochválit a už přechází k nové povinnosti. „Naše vánoční mše bude tradičně koledová – připravila jsem čtyři méně známé vánoční zpěvy z jižního Polska,“ uvádí.

Při jablunkovském farním kostele působí dva sbory. Sestra Judyta řídí ten polský. Je místní rodačka, dobře tedy zná celou šíři kulturního života svébytné části Těšínska. „Jablunkovské Vánoce jsou stále duchovně velmi bohaté, i když nás už také zasahuje vlna komerce,“ říká sbormistryně.
Svátky začínají na Štědrý den ráno koledováním. Skupiny dětí obcházejí známé rodiny. Základem jejich repertoáru jsou už více než sto let různá přání, říkanky a hlavně „kantyczki“ od Adama Sikory. Jednohlasé pastorely, odrážející konkrétní podmínky zdejšího kraje, mají lidé moc rádi. Sami je zpívají a navštěvují vystoupení folklorních souborů, které s nimi slaví úspěch o každých Vánocích. Však si poslechněte, jak pěkně zní začátek jedné z mých oblíbených kantyczek: „Pójdźcie chrześcijańskie narody do Betleema na te gody, tam w stajence Maryja, piękna jako lilija, Zbawiciela powija.“
O slavnosti Narození Páně jsou všichni doma, protože tento den patří jen Bohu. Ale už na Štěpána koledování pokračuje. „Vánočních písní je mnoho, mládež by je za den nestačila přezpívat,“ vysvětluje sestra Judyta.
Ale vraťme se ke Štědrému dni. Na Těšínsku se stále drží přísný půst, aby vynikl slavnostní večer. „Podle polských zvyků má večeře více chodů,“ vzpomíná řeholnice. „Před tradičním smaženým kaprem a polévkou přinášejí hospodyně na stůl jedno jídlo za druhým. Všichni musí ochutnat například speciální hrachovou kaši, nechybí ani prostý chléb se solí.“
Mezi zvláštnosti, kterých bychom v Jablunkově nalezli desítky, patří polská „půlnoční“. Není totiž večer ani o půlnoci, ale až v pět hodin ráno. „Říkáme jí jutřňa a věřte nebo ne, kostel je plný do posledního místa. Začínáme tradičně zpěvem žalmů, který podtrhuje jedinečnou vánoční náladu,“ říká řeholnice, jež se o Vánocích moc nevyspí. Mezi českou půlnoční a polskou jitřní mší je jen málo času. A následující série božíhodových bohoslužeb končí pro sestru, která je tu současně varhanicí, až před polednem. „Je to vždy velké vypětí, ale přesto se na Vánoce těším. Obohacují, hladí duši,“ svěřuje se umělecky nadaná alžbětinka Judyta Jochymková.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay