Tak ty jdeš studovat na jeptišku...

Vydání: 2008/8 Únor 1948, 19.2.2008

Profánnímu světu se možná někdy těžko vysvětluje, že na teologické fakultě nestudují jen budoucí kněží.
A přitom to má dlouhou tradici. Už v 19. století vydalo ministerstvo pro kult a osvětu přípis, který doporučoval studovat teologii i laikům. Přesto bylo toto studium až do Druhého vatikánského koncilu doménou duchovních. V ČR byl zájem o vzdělávání laiků z hlediska laického apoštolátu patrný už za první republiky a těsně po druhé světové válce. Pokud chtěl laik obstát v už tehdy protinábožensky zaměřeném prostředí, potřeboval dostatečné teologické vzdělání. V době totality laici na bohoslovecké fakultě studovat nemohli, po Pražském jaru ale začaly vznikat podzemní kurzy teologie, které laici hojně navštěvovali. Tam se také formoval princip, že každý katolík by měl pokud možno mít v náboženství takové vzdělání, jaké odpovídá jeho vzdělání profánnímu.

Vznik vaší fakulty tedy vycházel vstříc těmto laikům?
Nejdříve jsme mysleli na učitele náboženství a katechety, později vznikl obor pastorační asistent. Také vzhledem k tomu, že značná část absolventů těchto oborů nenašla profesní uplatnění v církvi, jsme nabídku rozšířili o sociální a charitativní práci. Podstatné je, aby existovala určitá vrstva teologicky vzdělaných lidí, která dokáže teologicky reflektovat skutečnost, v níž žije. Tito lidé pak mohou vnášet inovační prvky i do církve.
Svou rovinu to má také na úrovni farnosti. Farář přece nemusí být jediným teologem v místě. Účast takto vzdělaného laika může být velmi cenná například pro rozhodování pastorační rady, kdy bude schopen upozornit na nové oblasti. Mnoho velkých teologů zdůrazňovalo, jak velkou je výhodou, že se laik dostane do prostředí, kam se duchovní obyčejně nedostane. Může tak lépe než kněz reflektovat specifické prostředí a formy života.

To si ale veřejnost ještě ne zcela uvědomuje.
Několik našich studentek už uslyšelo od svého okolí větu: „Tak ty jdeš studovat na jeptišku?“ I po 18 letech od demokratických změn ve společnosti narážíme na to, že mnozí lidé nevědí, co je to teologie. Naši studenti – ať už teologických či sociálních a pedagogických oborů – mají jedno společné: chtějí dělat něco pro druhé.
A to bez ohledu na to, jestli jsou, nebo nejsou věřící. Ti, kteří se k víře nehlásí, mají u nás jedinečnou příležitost se s křesťanstvím setkat. Každý rok se jeden dva studenti nechávají pokřtít. A i když se větší část studentů sociálních a pedagogických oborů za věřící nepokládá, alespoň bouráme přehrady. I oni je bourají. Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay