Štědrost sv. Mikuláše stále inspiruje

Vydání: 2007/49 Než se Ježíš narodil, 4.12.2007, Autor: Jiří Macháně

Často již mnoho dnů před svátkem biskupa sv. Mikuláše hlásí půjčovny kostýmů po celé republice, že alb, ornátů, biskupských berel a miter se jim nedostává. Stejně tak čertovských kostýmů a bělostných andělských říz i křídel. Mikulášův svátek v ten den sice nezaplní kostely, ale světcovu legendární štědrost si během nadílky v různých krajových obdobách připomenou lidé alespoň nepřímo.

„Zájem o Mikuláše je každoročně obrovský a neuspokojitelný. Objednávky bereme už od října a pátého i šestého prosince máme otevřeno pouze pro vyzvednutí kostýmů Mikuláše, čertů a andělů. Ostatní zákazníci by se tu kvůli čekání asi nervově zhroutili,“ prozrazuje Michaela Štěpánová z jedné z pražských půjčoven kostýmů.
V posledních letech se v ulicích měst často objevuje namísto biskupa Mikuláše s tradičním průvodem červený Santa Claus v téže společnosti. A nejen to. Pozornější zákazníci obchodních řetězců s pobavením upozorňují, že pod staniolovým obalem biskupa se často skrývá čokoládová figurka Santy v čepici s bambulkou. „Ne, pátého prosince Santu Clause do ulic neposíláme. Nepleteme si to. Chlapík v červeném prý na západ od nás leze o Vánocích krbem a nosí pytle dárků. Tenhle kostým u nás ve svátek sv. Mikuláše nikdo nedostane. Půjčujeme jenom Mikuláše, čerty a anděly,“ ujišťuje Michaela Štěpánová.
Pro spoustu lidí je konfrontace s kostýmem sv. Mikuláše jediným setkáním s „biskupem“. „Stalo se mi jednou v Berouně, že jsme šli z fary do kostela průvodem. Stál tam na střeše pokrývač, který křiknul na parťáka: Hele, Mikuláš. Tak jsem mu odpověděl, že bych potřeboval ještě čerta a jednoho támhle u komína vidím,“ vzpomíná se smíchem ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Dříve prý dělal Mikuláše mladšímu bratrovi Zdeňkovi (dnes také knězi – pozn. red.). „Když jsem pak v osmdesátých letech farářoval v Těšíně, chodil jsem do rodin. Pozvala mě také jedna babička, abych přišel za vnoučkem. Když jsem po něm chtěl, zda zná nějakou modlitbu, nabídnul mi básničku o Leninovi. Trval jsem na modlitbě, ale nepochodil jsem,“ vzpomíná biskup. Nejčastěji ho však za Mikuláše označují malinké děti v náručí maminky na cestě k oltáři. „Vždycky se zastavím, usměju se, udělám křížek a jdu dál,“ uzavírá biskup Lobkowicz.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay