Schází nám větší míra zájmu o památky

Vydání: 2005/4 Ztráta jednoty, 18.1.2005, Autor: Iva Tereza Grosskopfová

„Dědictví otců“, které je bohatstvím církve, má kromě jiného také podobu soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů. Díla mistrů předchozích staletí mají mnohdy nevyčíslitelnou hodnotu. Na péči o tyto památky jsme se zeptali diecézního konzervátora pražského arcibiskupství mgr. Vladimíra Kelnara.

 

Jak se církvi v Česku daří pečovat o její movité památky?

Nutno sebekriticky říci, že stále nedostatečně. V jednotlivých diecézích se však postupně podařilo založit diecézní konzervátorská centra. Ta usilují o systematickou ochranu dochovaného kulturního dědictví - evidují je, dokumentují, pečují o ně, zajišťují jeho restaurování. V neposlední řadě se zabývají i otázkou jeho vhodné prezentace. Musíme též bojovat s nevídaným množstvím krádeží a vloupáním do církevních objektů. Ztráty jsou od dob husitského drancování nevídané a alarmující! Vnímám je nejen jako citelnou majetkovou újmu, nýbrž i jako útok na samotnou křesťanskou identitu, kterou sakrální umění osobitým způsobem ztělesňuje.

 

V mnohém by měla pomoci inventarizace (evidence) těchto uměleckých děl...

Tu v jednotlivých diecézích vyhlásili biskupové, jedná se současně i o povinnost plynoucí z řádné evidence svěřeného majetku a v neposlední řadě i dobrého správcovství. Zodpovědným za její provedení chtě nechtě zůstává statutární zástupce farnosti, který dnes ve většině případů spolupracuje s laiky. Získané údaje pak zpracovávají pracovníci jednotlivých konzervátorských center.

 

V čem se liší péče o církevní a necírkevní památky?

Snad jen v úctě k nim – ta totiž v církevním prostředí není jen umělecká, ale měla by zahrnovat i respekt k víře, kterou do nich umělec v různé míře vtělil. Odborníky a vhodné zacházení vyžadují obě kategorie památkového fondu. Prakticky se však liší v možnostech kvalifikované péče a v míře financí. Jejich nedostatek zůstává do vyřešení otázky vztahu státu a církve - a s tím spojeného financování církví - často neřešitelným problémem.

 

Jaký je tedy současný stav v oblasti péče o církevní umění?

Schází nám větší míra zájmu. Církev, decimovaná v minulosti komunistickým režimem, totiž začala nejprve obnovovat své struktury, rozvíjet pastorační péči v oblastech, které předtím byly tabu, a nyní vedle finančních zdrojů stále hledá i své místo v současné společnosti. Skutečného umění si ovšem církev vždy vážila a v nedávných vatikánských dokumentech je dokonce označuje za velmi účinný evangelizační nástroj. Situace u nás je navíc komplikovaná i faktem, že lidské síly a finanční zdroje vyčerpává namnoze zoufalá snaha zachránit a udržet hlavně nemovité památky. Ty svou velikostí i počtem často přesahují naše možnosti. Po desetiletích „péče“ totalitního státu se leckdy nacházejí doslova na prahu zániku.

 

Mohou se dnes běžní lidé dozvědět o církevním umění?

Široké veřejnosti je přístupné podobně jako každé jiné, dokonce možná jednodušeji než státní či městské – není třeba jít do muzea a galerie, stačí navštívit kostel (většinou v souvislosti s konáním bohoslužeb). Navíc je možné je většinou shlédnout zdarma.

Otázkou přitom zůstává, zda je širší míra publicity v souvislosti s krádežemi žádoucí. Unikátů máme v Česku mnoho - české země byly po staletí klenotnicí umění. Škoda jen, že památkový fond ve vlastnictví katolické církve byl tak drasticky ztenčen krádežemi v posledních 15 letech. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay